.
.
... Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávaní nových krajin a fotografování.
.. .Před každou cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
.. .Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

... "Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
... ...David Livingstone

... Vítejte na mém blogu ...




Hele, támhle je babička....

20. února 2011 v 23:14 |  Postřehy, úvahy, zamyšlení
Je za námi víkend a já si připadám, jako kdyby vůbec nebyl.
Víkend by měl sloužit k relaxaci, k odpočinku a k zájmovým aktivitám.
Můj víkend však byl, dalo by se říci, pracovní. Ne, v práci jsem nebyla - i když...

Moje obě dospělé děti jsou, stejně jako já, trošku praštění historií.
A zatímco já si svůj zájem o historii uspokojuji chozením po historických památkách, četbou knih s historickou tématikou a občasným díváním se na historické filmy, tak oba moji potomci historií žijí.
Tuto uplynulou sobotu se na zámku Nový Stránov a v jeho okolí odehrávala šermířsko-divadelní bitva, zpracovaná podle románu Vladislava Vančury Marketa Lazarová.
Mezi účinkujícími byl i syn, zet' a mnoho dalších. Dcera se synovou přítelkyní měly pro změnu na starosti "ležení".

V pátek po práci jsme si doma zabalili vše potřebné a odstěhovali se na víkend k dceři, abychom hlídali vnučky. V pátek jsem pokaždé dost unavená a těším se na odpočinek. Tentokrát se nekonal. Holčičky po odjezdu rodičů vůbec nesmutnily. Po večeři a vykoupání jsem jim četla pohádku a těšila se, jak si půjdu lehnout. Ale holky nějak pookřály a začaly se předvádět. Usnuly hodně pozdě. A já měla v sobotním plánu s nimi odjet na Stránov a podívat se na představení.
Měla jsem obavu z toho, že budou hodně dlouho spát a že se nestihneme včas dostat na místo.
Probudily se poměrně brzy, vše jsme zvládli  a podařilo se nám odjet včas. Začátek jsme stihli i přesto, že na téměř všech semaforech při průjezdu Prahou svítila červená a jako "třešnička na dortu" před námi ještě spadly závory v Krnsku.

Holčičky jsme předali dceři a šli se s manželem podívat na zpracování Vančurova románu.
Jen pro ilustraci fotografie, kterou jsem nazvala: "Hele, támhle je babička.."2011.02.19 Marketa Lazarova 108
Fotografie není moc kvalitní, bílý pravý roh je střecha stanu, i když na první pohled to vypadá, jako kdyby kus chyběl.

Po téměř dvouhodinovém představení jsme promrzlí naložili holčičky do auta a jeli zpátky do Prahy. Můj muž pak jen pronesl: "Teda, vy jste ale společnice, všechny tři spíte".

Sobotní večer pak byl téměř stejnou kopií večera pátečního. Holky opět nespaly. Usnuly hodně pozdě a dnes také pozdě vstávaly. Po obědě jsme se všichni oblékli a vyrazili na procházku, abychom holky trošku unavili. Před vchodem jsme potkali vracející se rodiče. Holčičky oznámily že jdou s babičkou a dědou do lesa a já jen doplnila, at' si mladí nahoře ohřejí oběd.
Víkend je za námi. Domů jsme se dostali krátce před sedmou hodinou večerní. A já si jen tak říkám, byl víkend, nebo nebyl? A na tu otázku si mohu jednoznačně odpovědět.
Byla to radost (i když holky tentokrát dost zlobily a nechtěly spát).
Čas strávený s nimi je nezapomenutelný, ale náročný a já si u nich "dobíjím baterky."

Celému představení Markety Lazarové bude věnován samostatný článek.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 David Bachmann David Bachmann | E-mail | Web | 21. února 2011 v 0:11 | Reagovat

I když věřím, že to radost být mohla, jsem moc rád, že nemám vnoučata. My jsme víkend proseděli doma, ale nuda to nebyla a taky nám nějak rychle utekl.

2 punerank punerank | E-mail | Web | 21. února 2011 v 0:34 | Reagovat

Čím víc moje mamina co by babička vrčí, tím víc je jí potom smutno a hrozně moc uklízí, aby ten žal vybila:)))

Když k nám vyjímečně přijde nějaké dítě, tak jedinaě s rodičema. Já si ty broučky jen pochovám a poslušně vrátím:) no ... občas si i pohrajem!

3 signoraa signoraa | E-mail | Web | 21. února 2011 v 6:59 | Reagovat

[1]:[2]: Shrnula bych to tak, že je to radost, ale na druhou stranu obrovská starost a zodpovědnost. Včerejší článek jsem psala unavená a vyčerpaná a taky to podle toho vypadá. Po noci, kdy jsem se vyspala, kdy jsem nemusela stále přikrývat odkopané a odkryté holky, už na to nahlížím trošku jinak.
Nicméně už jsem upozornila, že příští víkend nehlídám. :-)

4 vik vik | Web | 21. února 2011 v 8:16 | Reagovat

Tohle by zajímalo bráchu. On se několika takových šermířsko-historických akcí účastnil a Markétu Lazarovou má hrozně rád. Když Vás baví historická literatura, neznáte třeba Vlastimila Vondrušku ? To je můj oblíbenec.
PS: Ta reportáž z toulavé kamery se dá pustit i přes internet. :o)

5 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 21. února 2011 v 8:17 | Reagovat

To je zajímavé, že děti u babičky odmítají jít spát. Taky jsem si myslela, že když je unavím vycházkou, večer zalehnou, ale přestože byla pohádka i písnička na dobrou noc, ještě v půl 10 za námi střídavě chodily do obyváku. Je to s nimi náročné, ale jak píšeš, dobíjí nám baterky.

6 Jarka Jarka | Web | 21. února 2011 v 8:24 | Reagovat

Tos měla opravdu hektický víkend, ale zase plný zážitků, moc se těším na slibovaný článeček. :-)) Holčičkám se jistě u babičky moc líbilo, doma by jim asi nespinkání neprošlo, u babičky je to jiná a je potřeba té změny pořádně využít. Naše vnoučata už jsou větší a hlídají se sama, když jsou u nás, mám na starost jenom to, aby bylo něco dobrého k snědku. :-)

7 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 21. února 2011 v 8:57 | Reagovat

Koukám, že se v ležení vařily nějaké mňamky na ohništi ...
Hnedle bych si dal.

8 signoraa signoraa | E-mail | Web | 21. února 2011 v 9:15 | Reagovat

[4]: Vlastimila Vondrušku znám, několik knih jsem od něj přečetla.
Já v to doufala, že se dá Toulavá kamera najít na internetu. Odpoledne mám v plánu se na to podívat.

[5]:[6]: Ony ty naše malé potvůrky spaly, tedy spíš nespaly u nich doma. Té menší budou za dva týdny dva roky, spala u nás jen jednou a vůbec se jí to nelíbilo. Takže my se stěhujeme k mladým, aby holky byly ve svém prostředí. Naštěstí to není až tak daleko. Článek s fotografiemi chystám.

[7]: Mňamky se vařily :-), dokonce podle středověkých receptů. Kromě dobového oblečení mají i dobové nádobí a recepty shánějí po archivech a z historické literatury.

9 Janinka Janinka | Web | 21. února 2011 v 9:45 | Reagovat

Taky bych si nechala líbit nějakou tu mňamku :-D, to každodenní vaření mi leze na mozek...

10 Jarka Jarka | Web | 21. února 2011 v 9:46 | Reagovat

[8]:No vždyť jsem trouba, přece píšeš, že jste se v pátek zabalili.
Tak to holčičky, prostě jen využily přítomnost hodné babičky. :-D

11 signoraa signoraa | E-mail | Web | 21. února 2011 v 10:13 | Reagovat

[9]: Musím se přiznat, že já taky vždycky sním s chutí to, co mi někdo předloží na talíř. Mě ani nevadí vařit, ale vymyslet to, co budu vařit. To je asi nejhorší.
Na Stránově se vařila mimo jiné "vepřovina", jak mu dcera popisovala je to maso na medu a víně. Ochutnala jsem a bylo to vynikající. Ale obdivovala jsem je, že dokázaly celý den v mrazu pod plátěným přístřeškem vařit, aby zasytily všechny, co tam byli.

12 signoraa signoraa | E-mail | Web | 21. února 2011 v 10:17 | Reagovat

[10]: Jarko, já bych to spíš nazvala že zneužily. Potvůrky to jsou. Dcera říkala, že občas jdou spát později. V sobotu jí ta větší (tři a půl letá) slíbila, že půjdou spát jako hodné holky a pak se ještě v 10 večer dušovala, že mamince nic neslibovala.
Dcera mě pak ujistila, že dvě noci po sobě tohle ještě neudělaly. Naštěstí jsem na dnešek trochu ten spánkový deficit dohnala. :-D

13 Janah Janah | Web | 21. února 2011 v 12:15 | Reagovat

Na to je nějaký zákon - chytneš jednu červenou a už se vezeš! :-D Jsem zvědavá na více informací z Markéty Lazarové.

14 pavel pavel | Web | 21. února 2011 v 12:57 | Reagovat

A já včera vyhlížel, když jsem chodil s Klárkou po Praze, jestli náhodou někde neuvidím babičku s holčičkami. :D

15 signoraa signoraa | E-mail | Web | 21. února 2011 v 13:03 | Reagovat

[14]: No, vidíš. Já byla v sobotu na Stránově a včera jsme s holčičkama a s dědou chodili po vrchu Vidoule. V létě tam nechodíme, ale holky si umanuly, že musíme nahoru. Pěkně to tam klouzalo. Tak třeba někdy příště. :-D

[13]: Večer se do toho pustím. :-D

16 pavel pavel | Web | 21. února 2011 v 22:41 | Reagovat

Na Vidouli si taky zajdu, ale až se trochu oteplí. Po tom dnešku si dám s procházkami pauzu :D
Kolem toho jeho domu jsem šel, ale měl zavřeno.

17 Vendy Vendy | Web | 21. února 2011 v 23:12 | Reagovat

Byl to víkend - ale náročný, náročný!
Fotka je krásná, holčička (?doufám) se nádherně culí.
Mimo téma - dobře jsem se bavila při tvém líčení "pravé gotické svatby", na kterou jste přijeli v autech, a veškeré zázemí bylo zvládáno s pomocí moderní techniky. :-)

18 Shariony Shariony | Web | 21. února 2011 v 23:57 | Reagovat

Já chci mít na starosti taky ležení! :-D
Těším se na další článek!

19 adaluter adaluter | Web | 22. února 2011 v 12:59 | Reagovat

Krásně strávený víkend. Jen mi to trošku připomíná tu hlášku:" Potřebuju dovolenou, abych se vzpamatoval z dovolené." :-D

20 jezura jezura | E-mail | Web | 22. února 2011 v 13:33 | Reagovat

Jé, krásné! Úplně Ti rozumím, ale protože mám už vnoučata velká, vím, že už tyhle starosti už s nimi nejsou, ale na druhou stranu mi to zase chybí. Už se ani nemám s kým "pomuchlat".

21 signoraa signoraa | E-mail | Web | 22. února 2011 v 13:55 | Reagovat

[16]: Super, třeba se tam potkáme. Poznávací znamení je babička se dvěma vnučkami, které neposlouchají a neposlouchají. A to budu prosím já. :-)

[17]: Víkend byl opravdu náročný, zatímco mě nechtěly holky usnout, tak v neděli rodičům usnuly krátce po 8 hodině. Asi měly také náročný víkend. :-)

[18]: Ono to vypadá na pohled krásně, ale holky vařily v celodenním mrazu tři chody na ohni. Dcera se pak v neděli přiznala, že měla sto chutí to zabalit a odjet po sobotní večeři domů a lehnout si do vany s teplou vodou. Každopádně je to romantické.
Článek už je i s fotkamam :-D

[19]: Hláška mě pobavila a přesně vystihovala moje rozpoložení, když jsme dorazili v neděli večer domů. Ale už jsem v pohodě, stačily k tomu dvě noci spánku. :-D

[20]: Přesně tak to je. Sice jsem z nich unavená a vyčerpaná, ale jak dlouho se ještě budu moci radovat z malých holek? Rychle to uteče a pak taky nebude nikdo na to "pomuchlání". :-D

22 Johanka Johanka | Web | 22. února 2011 v 22:53 | Reagovat

To mi připomíná doby, které jsem trávila na Horním Hradě. Já ale svého, tehdy asi tříletého syna, brávala všude s sebou. Je moc fajn, když si dnes na ty noci strávené na hradě vzpomene. Noci prohýřené s šermíři a ohnivci až do rána mi paradoxně vůbec nechybí. Zavřeli jsme se s Kryštůfkem na hradě, zachumlali se do spacáku a já s hrnkem medoviny sledovala, jak provoněný ohništěm usíná.

23 signoraa signoraa | E-mail | Web | 22. února 2011 v 23:14 | Reagovat

[22]: Dcera plánuje, že si holky bude také brát sebou až bude trošku lepší počasí a nebude taková zima. Ta starší umí obstojně šermovat, vždyt' je přeci dcerou rytíře. :-D. Krátce po svých druhých narozeninách se předváděla na Prvním medovinobraní na Stránově v gotickém kostýmu a byla středem pozornosti.

24 Johanka Johanka | Web | 24. února 2011 v 13:51 | Reagovat

[23]: No tak to je paráda! Když účinkuje celá rodina, atmosféra takových představení je hned naprosto jiná, bližší.

25 Bobule Bobule | 24. února 2011 v 15:57 | Reagovat

Vepřovina je na víně a pivu s jablky :-)

26 signoraa signoraa | Web | 24. února 2011 v 18:01 | Reagovat

[24]: Musím se přiznat, že se mi to také líbí. Když se sejde dobrá parta lidí, je to vždycky báječné. :-D

27 signoraa signoraa | Web | 24. února 2011 v 18:37 | Reagovat

[25]: Teda dcero, ty jsi ale detailista.
:-D. Já si zapamatovala aspoň nějaké ingredience. Ale nic to nemění na skutečnosti, že to bylo vynikající. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama