. .


....Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávaní nových krajin a fotografování.
.. .Před každou cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
.. .Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

... "Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
... ...David Livingstone

... Vítejte na mém blogu ...




Štětcem a paletou, aneb proč jsem začala malovat

22. března 2011 v 22:56 |  Výtvory
Pamatuji si už z dob svého ranného dětství, že se říkávalo: "V zdravém těle, zdravý duch". Musím konstatovat, že jako dítě jsem byla celkem zdravá. Dětské nemoci, až na malé výjímky, se mi obloukem vyhýbaly a já vplouvala do dospělosti. Ale ty "mršky" v podobě dětských chorob, při inventuře zjistily, že u mně ještě nebyly a já ve svých 19 letech dostala zarděnky. To, co je pro dítě záležitostí několika málo dnů, bylo pro mně třítýdenní marodění. Myslela jsem si, že už mám, co se týče dětských nemocí, vybráno.
Moje dcera odjela v 1. třídě na školu v přírodě a jako bonus si dovezla příušnice. U své maminky jsem si ověřila, že jsem příušnice prodělala v dětství, takže nic nehrozí. Izolovala jsem manžela a připomněla mu, jak jeho dospělý bratranec trávil díky příušnicím mnoho času na infekčním oddělení na Bulovce a jeho zážitky opravdu nebyly tím, po čem člověk touží.
S dcerou jsem zašla na středisko, doktorka mi potvrdila diagnózu a napsala mi rovnou paragraf na dva týdny. Po dvou týdnech dcera ještě nebyla v pořádku, dostavily se komplikace, a tak mi doktorka prodloužila pobyt doma s dítětem. Jednoho rána jsem vstávala a nemohla otočit hlavou. Dopotácela jsem se do koupelny a moje hlava měla tvar podivné tykve. Otoky začínaly ve výšce očí a pokračovaly na krk. Hrůza, co ted'? Telefonát mamince, zda jsem opravdu příušnice měla. Ano, ale jen na půlce hlavy, a připomněla mi ještě takové šedé teplé bláto, které mi dávala na tvář a já si po více než třiceti letech vybavila i ten smrad.
Druhý telefonát byl mojí lékařce, které jsem vysvětlila, že jsem třetím týdnem doma s dítětem, které má příušnice a že se obávám toho, že je mám taky. "Přijd'te", zněla její odpověd', "ale nechod'te do čekárny, protože jste infekční." Seděla jsem bezmocně na schodech na středisku u zadních dveří a čekala. Diagnóza byla potvrzena. Prý se to občas stává, že se po prodělané nemoci nevytvoří protilátky. Sakra, proč zrovna já?
Další den onemocněl příušnicemi syn. A manžel, který je nikdy neměl, a kterého jsem se snažila izolovat, měl najednou tři pacienty. U dcery se projevil navíc zápal mozkových blan, já byla ráda, že dolezu sama na záchod a syn ležel a trpěl.
První se uzdravil syn, potom se dala dohromady dcera a já měla zápal mozkových blan a "rozhozená" játra. Byla jsem dlouhou dobu doma, dávala jsem se postupně do kupy a v té době jsem začala malovat. Amatérsky a naivně, a možná i kvůli dočasně nemocnému mozku, jsem začala rovnou olejovými barvami. Byt voněl terpentýnem a lněným olejem.
Obrázků jsem v té době namalovala poměrně dost. Brala jsem to své malování jako terapii. Těžší práci jsem dělat nesměla, procházky mě unavovaly. Postupně se můj zdravotní stav zlepšoval a já po více než dvou měsících šla opět do práce. Ale malovala jsem dál, sice už málo, jen někdy po večerech. Až se to moje malování vytratilo.
Některá svá "díla" z té doby jsem rozdala a pár jich mám ještě doma.
Před nedávnem byl u nás doma na návštěvě příbuzný, který pracuje v pojišt'ovně. Domlouvali jsme se s ním na uzavření nové pojistky bytu a on se ptal, zda máme doma nějaké originály obrazů, které bychom chtěli eventuelně zahrnout do pojistky. "Tak pojd'", řekla jsem mu a vedla ho do chodby, "my máme totiž doma celou galerii."

Tato malá ukázka mých "výtvorů" je jen pohled ze dveří obýváku.
Možná jednou najdu dostatek odvahy k tomu, abych je ukázala zblízka.
Už mnohokrát jsem se přistihla při myšlence, že vyndám ze skříně paletu a štětce, koupím si nové barvy a zase začnu.

Možná, snad, někdy ... uvidíme.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 adaluter adaluter | Web | 22. března 2011 v 23:26 | Reagovat

Páni, jsou nádherné, jestli ti to tak jde, proč už ty barvy nemáš doma? Vždycky jsem toužila umět malovat, připadá mi to ještě svobodnější cesta pro emoce, než psaní. K mé velké smůle jsem ustrnula někde v předškolním, nebo raně školním věku a dál to ne a nejde. Opravdu se mi moc líbí, myslím, že se klidně můžeš pochlubit i zblízka.

2 Kerria Kerria | Web | 22. března 2011 v 23:36 | Reagovat

Já si všechny dětské nemoci odbyla skutečně v dětství, až na zarděnky, ty jsem dostala v 18, zřejmě jsem byla jedna z posledních, kteří nebyli očkovaní, protože doktorka se tomu tenkrát strašně divila.
Příušnice nezávidím, ale když se na to podíváš s odstupem, tak máš doma docela pěknou galerii. Na tvém místě ty štětce opráším a utíkám pro barvy.

3 Shariony Shariony | Web | 22. března 2011 v 23:56 | Reagovat

To je úžasné! Překrásné, vypadá to jako fotografie, tyhle obrazy mám nejradši. Krajiny, pohledy do přírody, na kopce a lesy, na jezera... neskutečná krása. Člověk by tam tak toužil být a když se podívám na jakýkoliv z tvých obrazů, mám pocit, že mě tam vtahuje a že dýchám čerstvý vzduch a vůni luk.
Maluj, maluj dál. Uvidíš, že tě to bude bavit, při malbě se člověk krásně dostane tam, kde je mu dobře, v myšlenkách.

4 Janah Janah | Web | 22. března 2011 v 23:59 | Reagovat

Taky jsem se k tomu po letech vrátila - švédské zimy jsou dlouhé. ;-)Takže jsem pro vyvětrej skříně a skoč pro nové barvy. ;-)  

Bylo by fajn, kdybys nám svoje obrazy ukázala zblízka, moc mě zaujal ten na výšku s horami a jezerem.  :-)

5 Malkiel Malkiel | Web | 23. března 2011 v 1:07 | Reagovat

V první chvíli mě napadlo, jak tvé malování souvisí s trestem smrti. :D Až později jsem si já trouba všimnul, že tvůj článek není zařazen do tématu týdne. I když na druhou stranu, někteří lidé malují tak strašně, že by to slabšího jedince mohlo i zabít. :D Jinak se mi taky líbí krajinky. Obrazy, ke kterým člověk potřebuje vysvětlivky, aby zjistil co na obraze vůbec má být podle představ umělce, ty mně nikdy moc nebraly. Úplně super je ten obraz dole uprostřed, ten mně úplně pohlcuje. ;-)

6 Taychi Taychi | Web | 23. března 2011 v 6:21 | Reagovat

Krajinky. Ach  krása :)

7 babi Maňasová babi Maňasová | Web | 23. března 2011 v 7:53 | Reagovat

Máš veliký talent, škoda že jsi přestala malovat, ale třeba se k tomu ještě vrátíš.

8 worlddandie worlddandie | E-mail | Web | 23. března 2011 v 7:59 | Reagovat

Ahoj Alí, tvoje terapie má opravdu krásné výsledky, a stejně jako Janah se mi moc líbí ty hory a jezero.Já mám trochu jiný způsob terapie, a taky už jsem jí dlouho nepoužila.Když mě bylo hodně špatně psychicky, tak jsem obrazila květinářství, vlezla do krabic kde jsem měla uskladněné sušené kytky a trávy a dělala aranžmá ze suchých květin.Jeden čas jsme jich měli doma dost a dost.Teď už si je dělám pro radost jen občas, a to spíš na chatu, ale i tak mě to baví.Jo a s tím jestli máš začít nebo ne, začni, nic se nemá odkládat když do toho máš chuť. Já jsem měla leta chuť nechat si udělat malý tetovaný obrázek. Takže teď k padesátinám jsem si ten sen splnila a první jarní den jsem si nechala dozadu na krk udělat kytičku :-D .Zdraví Vendy

9 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 23. března 2011 v 8:12 | Reagovat

Jestli se rozhodneš znovu malovat, klidně ti budu sponzorovat RUMělku nebo cinobr.
Tvé obrázky jsou totiž mignon.

10 bakela bakela | Web | 23. března 2011 v 8:38 | Reagovat

takový umělecký um by se neměl zahazovat pěkně maluj dál y krajinky jsou krásné nejvíce se mi líbí spodní levá- tu bych chěla mít doma:)

11 Jarka Jarka | Web | 23. března 2011 v 8:40 | Reagovat

Přiušnice, jsem taky dostala až v dospělém věku a co se mi vyhnulo úplně, jsou plané neštovice. Měly je sourozenci, měly je moje děti a já nic. Dodnes to nechápu. :-P Obrázky se mi moc líbí. Taky jsem laškovala s malováním a taky mám pár obrázků ještě doma. ;-)Přimlouvala bych se za to, abys nám ty obrázky ukázala pěkně zblízka. :-D

12 signoraa signoraa | Web | 23. března 2011 v 10:42 | Reagovat

[1]: Děkuji za pochvalu. O zakoupení nových barev jsem už uvažovala mnohokrát, zatím zůstalo jen u toho uvažování. Nějak poslední dobou nestíhám víc aktivit, které dříve byly zvládány "levou zadní". Mám pocit, že mám stále méně a méně času a ten, který mi zbývá poslední dobou věnuji vnučkám. Ta mladší se jeví jako výtvarný talent, ve dvou letech má cit pro detail.:-)

[2]: Takže jsi také zažila dětskou nemoc v dospělém věku. Rodiče si přejí mít zdravé dítě, což je přání největší a určitě nejdůležitější, ale... když si to zdravé dítě neodbude dětské nemoci v době, pro to určené, je to malér. Jednou ty štětce určitě opráším. :-)

[3]: Děkuji za pochvalu mého amatérského výtvarničení. Patřilo to k mým oblíbeným činnostem  a já věřím, že se k tomu vrátím. :-)

[4]: Při čtení tvého příspěvku jsem si říkala, že bych potřebovala asi také ty dlouhé švédské zimy. Ale ty tady jaksi nejsou, tak si budu muset počkat na důchod a ten už se sakra blíží. :-D Děkuji za pochvalu.:-)

[5]: :-D Můžu říci, že jsem o napsání článku na téma týdne přemýšlela, ale nevím, zda něco napíšu. Moje obrázky jsou mírumilovné, tak snad nikoho nezabijí. S některými díly uznávaných umělců mám také občas, nebo spíš dost často problém a říkám si: "Co tím chtěl autor říci?"
Děkuji za pochvalu. :-)

[6]: Děkuji za pochvalu a oceňuji, že se líbí i mladší generaci. :-D

[7]: Děkuji, věřím tomu, že se jednou určitě vrátím a budu pokračovat. Evi, ty máš také talent, já bych zase nedokázala paličkovat. :-)

[8]: Vendy, každý máme talent na něco jiného, prostě jsme každý originál a je to jen dobře. Byla by to nuda, kdybychom byli všichni stejní. Kupř. suché vazby jsem nikdy ani nezkusila a přitom jich mám doma několik, které jsem dostala jako dárek. Já ani neumím uvázat kytku, vždy místo toho je "květinové košt'átko".
A moc děkuji za pochvalu. :-)

[9]: Děkuji moc a až začnu, určitě se přihlásím. Sponzorů není nikdy dost. :-D  :-D

[10]: Díky moc za pochvalu, věřím, že jednou budu pokračovat. :-)

[11]: Jarko, tak asi víš jaké to je, když člověk má místo hlavy dýni a vypadá jako Vilík ze včelky Máji. A mně se to tehdy ještě zkomplikovalo. Moje tchýně také nikdy nedostala neštovice, měli je její synové i naše děti a babča byla odolná. Děkuji za pochvalu a jednou určitě zveřejním další "výtvory".:-)

13 pavel pavel | Web | 23. března 2011 v 11:06 | Reagovat

Nádhera. :-) Já maloval asi do pětadvaceti let a měl jsem dokonce i výstavu v Malostranské besedě a nedaleko ateliér, ale taky mne to nějak pustilo. Před měsícem jsem si koupil znovu oleje a štětce, nicméně zatím jsem se k malování nedokopal.
A myslím že jsem o tom i psal. Obrazy jsem měl v Praze ve sklepě, někdo se tam vloupal a jedné co zmizelo, byly právě mé obrazy. Takže je můžeš i někde v pražském antikvariátu naleznout. :-D

14 signoraa signoraa | Web | 23. března 2011 v 11:52 | Reagovat

[13]: To jsi to dotáhl podstatně dál než já. Já mám svou "soukromou chodbovou galerii" a depozitář na půdě, několik mých obrázků porůznu visí u příbuzných a přátel. Já už mockrát přemýšlela, že začnu znovu, snad se k tomu dostanu.
Prozrad', jak jsi obrazy signoval, abych je v antikvariátu našla.
A samozřejmě děkuji za pochvalu, od tebe, který jsi maloval, mě to obzvlášt' těší. :-)

15 jezura jezura | Web | 23. března 2011 v 14:17 | Reagovat

Pokud ti to malování tak jde, jak vidíme a baví tě to, tak na co čekáš? Dej se do toho a pochlub se nám všem! :-)

16 Slunďa Slunďa | Web | 23. března 2011 v 19:58 | Reagovat

Krása. M8š talent, který je přeba rozvíjet. :-) Určitě nepřestávej a prosím ... nafoť své díla zblízka ;-)  :-)

17 Jitka Jitka | Web | 23. března 2011 v 20:06 | Reagovat

Nenech štětec zahálet, je škoda nemalovat. Obrázky jsou pěkné.:-)

18 signoraa signoraa | Web | 23. března 2011 v 22:37 | Reagovat

[15]: Jednou se k malování určitě vrátím a s dalšími obrázky se pochlubím. :-)

[16]: Díky za pochvalu. Sice už se ve svém věku moc nerozvíjím, ale určitě obrázky nafotím a představím je. :-)

[17]: Také moc děkuji za pochvalu. :-)

Mám však obavu, abych moc nezpychla. :-D

19 Moře lásky Moře lásky | E-mail | Web | 23. března 2011 v 23:25 | Reagovat

Ksaně maluješ. Škoda nejit dal

20 signoraa signoraa | Web | 24. března 2011 v 7:51 | Reagovat

[19]: Děkuji moc za pochvalu. :-)

21 Lucerna Lucerna | Web | 24. března 2011 v 9:07 | Reagovat

obrazky su naozaj moc krasne, to vidim aj z dialky :-D cim a podla coho si ich kreslila? :-)

22 signoraa signoraa | Web | 24. března 2011 v 10:38 | Reagovat

Díky za pochvalu. Malované jsou olejem, některé jsou malované přímo v terénu, další třeba podle pohlednice nebo fotky.
Některé jen tak, jak štětec vedla ruka. :-)

23 Mami Mami | Web | 24. března 2011 v 11:27 | Reagovat

Dětské nemoci jsou zákeřné. Kolik takových případů, které se vymykají statistice vůbec je?

24 signoraa signoraa | Web | 24. března 2011 v 13:13 | Reagovat

Bude to pravděpodobně v řádu několika málo procent. Určitě je lepší, když se dětské nemoci prodělají v dětství. Můj kolega, který hlídal neteř, dostal neštovice a marodil 5 týdnů. :-D

25 pavel pavel | Web | 24. března 2011 v 14:28 | Reagovat

[14]: Signoval jsem je převážně stejně jako mám mail. Ale přesto mi něco zůstalo. Doma mám pár kreseb a maleb z dětství. Asi dám také jednou něco na blog pro veřejné pobavení. :-D

26 vik vik | Web | 24. března 2011 v 18:01 | Reagovat

Já dětských nemocí taky moc neměl. Možná mne čeká něco podobného .. jednou.
Obrázky jsou krásné :-) Přeju dostatek odvahy a těším se, že je jednou uvidím zblízka :-)

27 Vendy Vendy | Web | 25. března 2011 v 23:37 | Reagovat

Všechno špatné je k něčemu dobré! Tebe dovedla nemoc k malování. A maluješ dobře! Přidávám se k ostatním a mimořádně chválím hlavně obraz prostřední, dole. Ano, ten s jezerem a horama.
Taky jsem jeden čas malovala, i když moje obrázky se nikdy nedaly nazvat obrazy. A k zakoupení pořádných barev jsem se nedostala, vystačila jsem s temperkami, vodovkami, voskovkami nebo malířskými barvami... Tedy malířské barvy pro malování pokojů, muhehe... :-D

28 Iva Iva | Web | 29. března 2011 v 16:24 | Reagovat

Přečetla jsem si tvůj článek s velkým pochopením, protože já jsem dostala příušnice v osmnácti letech. Bylo to strašné, měla jsem se dát vyfotit na tablo, ale jak, když jsem neměla krk. Tak jsem svoje dlouhé vlasy sčesala dopředu a vznikla fotka, no raději nemluvit. Teď by udělali fotku téměř na počkání, ale tenkrát jsme museli být objednaní kdoví jak dopředu a kdo nepřišel měl smůlu, fotku mu už neudělali. A teď ještě k tvým obrázkům, myslím, že bys měla malovat dál,tvoje obrázky jsou hezké. Taky jsem dřív malovala, pár výtvorů mám i galerii, ale pak jsem musela přestat. Olejové barvy, které mi nejdřív voněly, mě začaly postupem času být nepříjemné a dostávala jsem z nich migrému. Takže barvy, zřëjmě už tvrdé, i s některými obrázky jsou ve sklepě. Ale když ti to nic nedělá, šup pro věci do skříně a určitě maluj!!!!!!

29 Janinka Janinka | Web | 30. března 2011 v 22:18 | Reagovat

Jsi hrozně moc šikovná, určitě bych ráda viděla ty obrázky vyfocené zblízka... ;-)

30 signoraa signoraa | Web | 30. března 2011 v 22:31 | Reagovat

[26]: Není ro moc radostná vyhlídka. Ale třeba se ti nemoci vyhnout. :-)

[27]: Děkuji za pochvalu, budu s tím opravdu muset něco udělat.:-)

[28]: Ivo, v tomhle jsme opravdu spřízněné duše. Já měla "tu výhodu", že jsem se nemusela jít fotit. Když jsem se tehdy plížila k doktorce, měla jsem hlavu ovázanou šátkem, aby nikdo neviděl, že mám hlavu jako tykev. Ovšem jít v parném květnovém dni s šátkem na hlavě způsobovalo, že se lidi na mě dívali a v jejich očích jsem četla: "Co je to za cvoka zahaleného do šátku".
K malování se jednou určitě vrátím, zatím mi to nesmrdí, spíš naopak mi lněný olej vyloženě voní.
Děkuji za pochvalu, od lidí, kteří také malují či malovali, si toho obzvlášt' cením. :-)

[29]: Děkuji moc za pochvalu, jednou určitě seberu odvahu a zveřejním svá díla zblízka. :-D

31 Vesuvanka Vesuvanka | E-mail | 4. září 2011 v 13:09 | Reagovat

Moc se mi líbí Vaše obrázky krajin. Máte můj obdivu, že jste začala malovat rovnou olejovými barvami. Určitě se k malování vraťte a své obrázky vystavte nejen na internetu zde na blogu, ale i na serverech, kde mohou autoři uveřejňovat svá díla - například Minimax, www.minimax.cz.
Mohla byste pořádat i výstavy. Věřím, že by byl o ně zájem. Jsou to obrazy i náměty, které potěší. Díky :-)))Přeji Vám hodně další inspirace a úspěchu.
Jana Vesuvanka

32 Vesuvanka Vesuvanka | E-mail | 4. září 2011 v 13:12 | Reagovat

Ještě se vracím - bála jsem se, aby text nebyl dlouhý.  Také maluji krajiny, ale jen akvarely, které někdy kombinuji pastelkami. Jsem samouk.  Zkoušela jsem tempery, ale ty mi vůbec nesedly a na oleje bych si netroufla.
Zdraví Jana Vesuvanka

33 š š | Web | 10. února 2012 v 10:34 | Reagovat

krásný obrázky! Taky bych chtěla umět malovat, ale vždy když to zkusím, tak jsem zklamaná, že v představách je ten obraz tak krásný, přičemž ruka to není schopná akceptovat :)

34 helena helena | Web | 25. března 2012 v 19:10 | Reagovat

Alenko,to teda klobouk dolů.
Jak jsi vystihla to zrcadlení ve vodě,ono to není jednoduché a já obdivuji lidi,kteří prostě jenom tak malují.Zkoušela jsem to taky,chtěla jsem namalovat kozorožce,ale asi jsem si vybrala těžký motiv a plátna leží na skříni.Máš můj obdiv.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama