. .


....Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávaní nových krajin a fotografování.
.. .Před každou cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
.. .Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

... "Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
... ...David Livingstone

... Vítejte na mém blogu ...




Připadala jsem si jako ....

30. prosince 2011 v 10:20 |  Postřehy, úvahy, zamyšlení
... místo teček lze doplnit cokoliv.

Určitě už se každému stalo, že zaspal. Kdo bude tvrdit, že ne, tomu moc věřit nebudu.

Dnes je poslední pracovní den v tomto roce. Jsem stejně jako včera v práci a je to den, jako přes kopírák. Znovu přehlídka ztraceného času. Nemůžu říci, že bych z toho byla nadšená. Nikdo nechodí, jen občas zazvoní telefon. Dokonce i náš pan šéf, trávící své volno kdesi, si nás stejně jako včera, i dnes zkontroloval telefonicky, zda jsme v práci.
Pozitivní na tom je to, že jsem proběhla Holešovice a nakoupila nějaké věci na Silvestra, předplatila si na příští rok Opencard a můžu se věnovat blogu.

Ráno jsem se probudila do posledního letošního pracovního dne, rozsvítila jsem lampičku a podívala se na budík. Bude za chvilku zvonit. Zamáčkla jsem zvonění, abych nebudila manžela. Tiše jsem vstala a po ranní hygieně jsem se nalíčila. Oblékla jsem si svetr a džíny a šla si udělat snídani.
Ráno co ráno si pouštím televizi, protože to je v naší domácnosti jediný přesný uzkazatel času.
Pustila jsem si ČT24 a při jídle se zaposlouchala do rozhovoru s Věrou Špinarovou. Čekala jsem, až začnou v 6 hodin zprávy, které jsou pro mě signálem, abych opustila domov a vydala se na konečnou tramvaje. Dosnídala jsem, odnesla hrnek do dřezu a vzala si kabát. Nechápavě jsem se podívala na televizi. Dnes nejsou zprávy? Nebyly. Oči mi sjely na vedle stojící meteostanici. Ježišmarjá, ono je pět!!! Podívala jsem se na své hodinky a nich bylo také pět. Vytáhla jsem z kabelky svůj i služební mobil. Oba ukazovaly pár minut po páté hodině.
Já jsem idiot!!!
Vstala jsem o hodinu dříve. Jsem vzhůru od čtyř hodin a deseti minut.
To snad není pravda.
Ale byla.
Budík jsem nechtěla přeřizovat. Ono dostatečně stačí, když ho "šteluju" při změnách času. Na mobilu jsem si nastavila buzení za deset minut šest, shodila svetr a džíny a znovu zalezla do postele. Tiše a opatrně, abych nevzbudila manžela, který má volno a nikam nemusí. Než jsem usnula, slyšela jsem cvaknutí zamáčknutého budíku. Mobil mi zapípal deset minut před šestou a probudil mě. Ještě, že jsem usnula. V koupelně jsem opravila trochu rozmazané oči, učesala se, oblékla kabát a vyrazila.
Seděla jsem v téměř prázdné tramvaji a několikrát kontrolovala čas na svých hodinkách a na displeji tramvaje. Nikde nikdo. Znejistělo mě to. Jezdím denně se stejnými lidmi a není tu jediná známá tvář. Kolik je vlastně hodin? Až "U Kaštanu" nastoupila paní, se kterou jezdím denně.
Zaspání zná snad každý, ale jak se má definovat to, když někdo vstane o hodinu dříve a zjistí to až po 50 minutách? Předspání? Není to už projev demence?

Přemýšlím, zda se mám se svou blbostí pochlubit manželovi.
Ale asi jo. On se tomu určitě rád zasměje.
Já se tomu nakonec smála taky.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 30. prosince 2011 v 11:04 | Reagovat

Takže je se hlásím k těm, kterým asi nebudeš věřit. Za svou celou pracovní éru, jsem nikdy nepřišla do práce pozdě. Možná se mi podařilo připozaspat, ale nikdy jsem nezaspala. Navíc se musím přiznat, že jsem si buzení řídila jen pro strýčka příhodu a budila se pravidelně sama, takových 5 - 10 min. před zvoněním. :-P Jo. A s tím předčasným vstáváním, máme asi zkušennost všichni. Manžel takto dokonce vstal o víkendu a jen mu bylo divné, že je v ulicích nějaký malý ruch. ???  :D

2 Vendy Vendy | Web | 30. prosince 2011 v 11:23 | Reagovat

Zlatíčko, horší by to bylo naopak!
Ale něco podobného se mi taky už jednou stalo, i když si nevzpomínám, kdy a proč. Vlastně jo, není to tak dlouho - přijela jsem do práce o hodinku dřív, abych měla čas si nachystat věci a případně uklidit, a pak jsem si všimla objednané doby masáže - o hodinu a půl později, než jsem přepokládala. Takže jsem jela do práce zbytečně brzy a v práci tvrdla zbytečné dvě a půl hodiny. (V mém případě neplacené...) :-P
Stává se ledaccos!
A tvůj šéf je vážně zralý na vyšetření, neb trpí stihomanem. :-D

3 Christine Christine | Web | 30. prosince 2011 v 11:26 | Reagovat

Taky se mi to kdysi stalo :D A pěkně mě to naštvalo, já bych už znovu neusnula a spánku si cením takže každá hoďka mimo je pro mě hrůzou :D

4 VendyW VendyW | Web | 30. prosince 2011 v 11:28 | Reagovat

[1]: Vzhledem k tomu, že jsem nikdy do práce nemusela vstávat brzy, tak jsem si budík nenastavovala, ten totiž spolehlivě nahrazovala babička a ruch v naší domácnosti. Takže si také nějak nepamatuji že bych zaspala. Ale mužovi se stalo to samé, také šel do práce o hodinu dřív. A jelikož jezdil autem, tak mu nějak nepřišlo, že jsou prázdné autobusové zastávky a tak na svůj omyl přišel až v práci....ale já zase když si nařídím budík se vzbudím zásadně pět minut před tím než začne zvonit. Vždycky. Takže si říkám, že si ho nastavovat nebudu, ale raději to pokaždé udělám protože co kdyby, že??

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 30. prosince 2011 v 11:30 | Reagovat

Naštěstí máme v rabótě klouzavou pracovní dobu, takže přes/zaspání mne netrápí.

6 Ell-e Ell-e | Web | 30. prosince 2011 v 11:38 | Reagovat

Tak to je vyvedený :D
Mně se jednou povedlo vyjít na salsu z baráku o hodinu dřív. V sále jsem teprve zjistila, jak moc jsem mimo, když na mě koukaly cizí tváře. No jak mě to rozhodilo, to bych normálně nevěřila.. :)

7 Malkiel Malkiel | Web | 30. prosince 2011 v 12:28 | Reagovat

To mi připomíná příběh mého bývalého kolegy, který se kdysi udál někdy v 70.letech. Bydlel v Suchdole, tehdy to byla ještě vesnice u Prahy a on měl vesnické zvyky. Tehdy na nás ještě ze všech stran nemrkaly digitální časoměry a on měl doma jen prastaré kukačkové hodiny. Chodil brzo spát a ráno se budil sám od sebe bez budíka. A jednou se takhle vzbudil oblékl a vyrazil na první ranní autobus ze Suchdola do Prahy. Dorazil k fabrice a byl překvapený, že je ještě zamčeno. Rozespalý vrátný mu taktéž překvapeně odemkl dveře podniku, ale nic nekomentoval. Milý Standa šel do šaten, převlékl se a šel dolů na dílnu. Teprve tam si na velkých hodinách v hale všiml, že není půl šesté ráno jako vždy, ale půl jedné v noci. On totiž nejel prvním ranním autobusem ze Suchdola, ale posledním nočním. ;-)  :D

8 Malkiel Malkiel | Web | 30. prosince 2011 v 12:31 | Reagovat

[2]: Že je její šéf magor, to už je tady celkem známo. :D

9 signoraa signoraa | Web | 30. prosince 2011 v 12:36 | Reagovat

[1]: Já se přiznávám, že naposledy jsem zaspala, když jsem studovala střední školu. Přišla jsem do třídy o pět minut pozdě, rozcuchaná a o první přestávce jsem se k pobavení celé třídy myla a čistila si zuby. V dospělosti jsem nikdy nezaspala. To si spíš přivstanu. :-) To, žes nezaspala, věřím.

[2]: Já se budím sama, budík je jen taková jistota, co kdyby. Párkrát se mi stalo, že jsem se probudila dříve, ale zjistila jsem to většinou hned. Dnes už jsem na sobě měla kabát. :-D
Šéf je kapitola sama pro sebe.

[3]: Já jsem naštěstí ještě usnula, i když jsem měla obavu, že už se mi to nepodaří. :-)

[4]: Taky se budím bez budíku. Ten malý protivný přítroj je jen moje jistota, co kdyby. Kdybych dopadla jako manžel, tak bych hodinu pochodovala po Holešovicích. Nemám klíče a musela bych počkat na někoho, kdo klíče má. A v tomhle hnusném počasí. Zachránila mě puštěná televize a absence zpráv od 6 hodiny ranní. :-D

[5]: My máme stabilní pracovní dobu a v 7 musíme být všichni na místě. Klouzavou pracovní dobu bych si docela přála. :-)

[6]: Musím se přiznat, že mě to taky trochu vykolejilo, ještě navíc, kdy na zastávce tramvaje a pak v ní nebyl nikdo, kdo denně tímto spojem jezdí. To mě znejistělo ještě víc. :-)

[7]: Tak to jsem se fakt rozchechtala. Já měla jen hodinu náskok, kdežto tvůj kolega to vzal pěkně z gruntu. :-D Připomělo mi to také kolegu, který bydlel v Unhošti a ujel mu poslední noční autobus. Šel z Bílé Hory pěšky a když byl už za odbočkou na Unhošt', chtěl si zapálit cigaretu. Vítr mu zhášel sirku, tak se otočil, zapálil si a vyrazil. Kam jde, mu došlo, až když byl znovu na Bílé Hoře. :-D

10 pavel pavel | Web | 30. prosince 2011 v 13:07 | Reagovat

Já mám to privilegium, že jsem na volné noze a sám zodpovědný za zaspání, takže se každý den probouzím jak si to žádá moje tělo bez budíku. A jsem za to rád. :)

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 30. prosince 2011 v 13:08 | Reagovat

A jejda řekl by můj vnuk, to je nemilé! Mě se stalo také jeden omyl. Pracovala jsem v nepřetržitém provoze a podotýkám ten den jsme měla druhé volno. I vzbudila jsem se v době, kdy už dávno jsem měla jít na autobus...fofry šup oblečení,( zuby si vyčistím v práci) měla jsem tam kartáček- no co kdyby!Stihla jsem autobus tak tak a na vrátnici se mě paní vrátná zeptala zda mám vyměněnou směnu O_O  a já ne mám svou ranní. Měla jsem svou ranní, ale až příští den ;-)  :-D

12 Kitty Kitty | E-mail | Web | 30. prosince 2011 v 15:00 | Reagovat

Podobná věc se mi stala, když jsem si šla odpoledne zdřímnout a probudila se kolem šesté. Byla tma, jak měla být, hodiny taky v šest odbily. Vstala jsem a chystala se do práce. Až někdo přišel a vyvedl mě z omylu. I pak jsem se s tím nemohla dlouho vyrovnat, nevěřila jsem tomu, co se stalo. Pak jsem uznala, že večer je lepší než ráno, mám jedno spaní navíc... :-D

13 Lennroe Lennroe | 30. prosince 2011 v 15:03 | Reagovat

No já jsem takový chonický zaspávač, jelikož jsem se prostě nikdy nedonutila k tomu, abych úctu k učiteli posunula na hodnotovém žebříčku před svou klidnou snídani. Jsem jako Garfield, trpím, když mám vylézt poránu z postele.
To co popisuješ se mi už taky paárkrát stalo a byla bych si nejradši dala pár facek. jednou jsem dokonce provedla něco podobného o celé dvě hodiny dřív. A usnout, to už se mi znova moc nedaří, když už si jednou uvařím kafe a začnu se chystat.
já to pořád opakuju, že je raní vstávání zlo a jedině lidi blbne, ale nějak mě nikdo moc neposlouchá :D

14 Janinka Janinka | Web | 30. prosince 2011 v 16:14 | Reagovat

Asi jsem někdy zaspala, ale na to mám mlhavé vzpomínky. Spíš mi utkvělo v paměti, jak jsem vstala o hodinu dřív, jako ty. Jenže já normálně vstávala ve 4.10 a 4.40 vycházela z domu, takže jsem byla vzhůru ve 3.10, nevšimla si toho a jako trubka stála na zastávce před čtvrtou ráno a sakrovala, proč ten autobus nejede :-D.

15 Kerria Kerria | Web | 30. prosince 2011 v 16:42 | Reagovat

Tak já zatím ještě doopravdy nezaspala, tedy omylem. Dvakrát jsem zaspala schválně: jednou na letní brigádě, den předtím jsme byli dlouho vzhůru a já se sice vzbudila, ale rozhodla se, že se mi ještě nechce vstávat. A podruhé podobně do školy. ;-)

16 Jezurka Jezurka | Web | 30. prosince 2011 v 16:43 | Reagovat

Já během čtení už celou dobu přemýšlím, zda se mi něco podobného stalo a opravdu jsem si na nic nevzpomněla. Pamatuji se pouze, že jsem vstala tak tak, už jsem si nestihla namalovat na ksicht obličej, odjakživa si totiž maluji oči a běžela jsem do práce. Tam mi po chvíli moje kolegyně říká: "Prosím vás, namalujte se, já na vás takhle nemůžu koukat", no samozřejmě se tomu smála! Tak na tohle jsem si vzpomněla, ale jinak nevím, ale je možné, že už se mi to vymazalo z paměti. :-D

17 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. prosince 2011 v 20:06 | Reagovat

Večer nemohu často hned usnout a ráno bych vyspávala. Muž je naopak ,,slepice". usne brzy a brzy se vzbudí, už proto spíme každý zvlášť teď v důchodu. Jenže on si myslí, že bych měla vstávat nejméně před osmou ranní. Vždyť jsem celý život vstávala brzy, s dětmi - do práce na 7. hod., později do krámku dokonce na 6. hod., brigádně už v důchodu na 5,45 hod. kvůli novinám a jejich vybalení na pult. Proč mám vstávat, když stejně stihnu všechno i když vstanu později?
Jo a já jsem si malovala jen pusu, jinak nic. ;-)

18 Hanka Hanka | Web | 30. prosince 2011 v 21:16 | Reagovat

Mně se stalo, že jsem zaspala i vstala dřív, ale to bylo ještě v minulém životě, jako zasloužilá důchodkyně tyhle problémy nemám, Alenko! ;-)  :-D

19 Malkiel Malkiel | Web | 30. prosince 2011 v 21:38 | Reagovat

[9]: To je jak z nějaké komedie. :D Kamarád jel jednou poněkud společensky unaven dvaadvacítkou z Hostivaře do Vršovic a probudil se na Bílé hoře. Tak si počkal na tramvaj zpátky a probudil se zase v Hostivaři, odkud před dvěma hodinami vyjel. :D

20 signoraa signoraa | Web | 30. prosince 2011 v 22:58 | Reagovat

[10]: V roce, který zanedlouho nastane budu mít stejné privilegium. Budu paní svého času, protože půjdu do důchodu. :-D

[11]: Opět jsem se rozchechtala. Řekla bych, že jsem s tou svou hodinou úplný břídil. :-D

[12]: Opakuji, že jsem opravdu břídil. Tohle posunutí o půj dne mi připomělo historku starou pár let. Byli jsme u synovce na hájovně a můj muž odvezl navečer maminku domů. Měli jsme naložené maso, seděli jsme venku u krbu a grilovali. Bylo půl deváté a šeřilo se. Volala maminka a ptala se nás, proč je ještě v půl deváté šero. Ona po té, co jí muž dovezl domů usnula a v půl deváté večer byla vyspalá a myslela, že je ráno. :-)

[13]: Já zaspala totálně v době studií a pak jednou do práce, když mi došla baterka v budíku. Ale přišla jsem včas. Můj muž vstával v té době půlhodinu po mě. Vyletěla jsem z postele s tím, že přijdu pozdě. Odvezl mě na půl cesty, aby stihl být v práci tak, jak má být a já přišla včas. Jen s tím rozdílem, že jsem si malovala oči na záchodě a pak místo práce snídala. :-D Chronický zaspávač je moje dcera. Téměř nic neřeší. Je sice zaměstnaná v reklamní agentuře, ale přijde pokaždé jinak. Je to bohém. :-)

[14]: Kdybych si nepouštěla ráno televizi, tak bych dopadla stejně jako ty. V podstatě jsem měla štěstí, že jsem nevyrazila z domova. Tramvaj, na kterou chodím, by také určitě jela jinak a vůbec si nedovedu představit, co bych dělala hodinu před zamčenou firmou. :-D

[15]: Budím se sama a budík mám jen jako jistotu, kdybych se neprobudila. Budí mě maximálně jednou týdně, někdy ani to ne. Příště se musím pořádně podívat, kolik je vlastně hodin.:-)

[16]: Také jsem se už několikrát malovala v práci, jednou když jsem lehce zaspala a párkrát, když jsem na to zapoměla. Stává se mi to pravidelně po dovolené. Tam se nelíčím a po návratu pokračuji ve stejném trendu.
Vzpomínám si, jak na mě jeden kolega dlouze civěl a pak se ptal, jestli mi není špatně. Nechápala jsem proč se ptá a on řekl, že vypadám nějak divně. Měl pravdu, nebyla jsem nalíčená. :-)

[17]: Přiznám se, že závidím těm, kteří dobře usínají. Já se většinou převracím a trvá mi notnou chvíli, než tzv. zaberu. Naopak bez problémů usínám v tramvaji a u televize.
Když nad tím tak přemýšlím, tak já také vstávám celý svůj "pracovní život" brzy a kvůli tomu se budím i o víkendech. Také už se těším na to, až nebudu muset vstávat v tak brzkou hodinu. :-)

[18]: Já už se na to docela těším, až opravdu nebudu muset vstávat a budu paní svého času. :-)

[19]: Bílá Hora je nějak zakletá. Můj soused měl období, kdy ve zvýšené míře holdoval alkoholu a také jezdil tramvají z konečné na konečnou. Jednou dojel na Petřiny, tam ho tramvaják vyhodil a on se vydal pěšky přes Hvězdu domů. Cestou ho přepadla únava, tak se v oboře zahrabal do listí a přespal. Potkali jsme se ráno - já šla do práce a on konečně domů. Vypadal tehdy "báječně". :-D

21 Moře lásky Moře lásky | Web | 30. prosince 2011 v 23:28 | Reagovat

Sve najljepše u 2012 godini i puno mora

22 punerank punerank | E-mail | Web | 4. ledna 2012 v 20:23 | Reagovat

Ty ses nějak rozepsala - tak zase vykukuju z blogové apatie a dočítám dluhy:)
to předspání je parádní:) to by mě mohlo nazlobit, oloupit se o hodinu spánku, já sama sebe...
mně se takhle někdy přehodí ráno s večerem a nevím hned, co mám dělat a co přesně mě čeká:)
Jednou jsem podle budíku budila takhle Davida a on mi snad ze spaní řekl, že je ještě tma, takže nemůže být tolik... uvěřila jsem mu a vstali jsme až kolem oběda. nechtěně!

23 Budulínek Budulínek | E-mail | 3. března 2015 v 8:28 | Reagovat

já zaspala asi dvakrát a to je mi 14 :-) nojo stane se ale ty nervy jak jsem stávala se vším jsem házela a musela jsem oželit i čištění zubu 8-O  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama