. .


....Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávaní nových krajin a fotografování.
.. .Před každou cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
.. .Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

... "Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
... ...David Livingstone

... Vítejte na mém blogu ...




Postřehy z výstavy

13. května 2012 v 15:43 |  Úlovky (fotografické)
O mezinárodní výstavě psů, která se konala v sobotu 5. května a v neděli 6. května 2012 jsem věděla s předstihem, i když už nepatřím mezi "pejskaře". Svůj vztah ke psům jsem už kdysi popsala v tomto článku. Mám je prostě ráda.

Dostala jsem na tuto výstavu opět "volňásky" a říkala si, že tentokrát už to opravdu musí vyjít.
Ty minulé využil syn se snachou, protože mě na podzim sklátila nemoc.
Lístků jsem dostala víc, než bych sama potřebovala. Dala jsem nějaké snaše, která je rozdala mezi svými přáteli pejskaři a sama si nechala jeden, s tím, že se půjdou se synem také podívat. S dcerou jsme také plánovaly, jak společně vyrazíme. Obě vnučky dostaly, ne lístky, ale spálu.
Člověk míní a pak .... vnouček si na svět přichvátl. Bylo časné nedělní ráno, muž ještě spal a mě cinkl mobil. Když jsem si prohlédla MMS, přemohlo mě dojetí. Malý človíček je na světě. Šla jsem vzbudit manžela s mobilem v ruce.
Chvilku jsme váhali, zda na výstavu jet, či zůstat doma a oddávat se radosti z přírůstku, ale pak jsme jeli.
Zbývající volné lístky jsem rozdala na parkovišti a možná tím někomu udělala radost.

Jak jsem se zmínila, nejsem majitelem psa, i když jsem ještě nedávno uvažovala o tom, že si nějakého pořídím, až půjdu do důchodu. Říkala jsem si, že budu mít dostatek času na to, abych se mu věnovala a trochu ho, snad i vychovala.
Opět člověk míní ... ted' mám tři vnoučata a tak málo času, že úmysl pořídit si čtyřnohého kamaráda, pomalu upadá do zapomění. Ale psy mám opravdu moc ráda.
Nejsem odborníkem, abych tu popisovala jednotlivá plemena, proto jen několik fotopostřehů.
Klasická výstavní atmosféra - předvádění se v kruhu před rozhodčími - zde to byli leonbergři.
Tenhle krasavec měl krásně znuděný výraz.
Buldoci se mi moc líbí, tenhle navíc nádherně chrochtal.
Trochu menší než buldok - díky Mnišce pod komentářem č. 13 opravuji - ano je to mops, nikoliv francouzský buldoček, jak jsem původně uvedla, ve výstavním postoji. Dokládá to, že opravdu nejsem žádný "psí znalec".
Řekněte, není to krásné trio? Jen ten prostřední byl od svých kamarádů pěkně poslintaný. Jo, příště to chce si lehnout jinam. Dříve se dogám kupírovaly uši a vypadaly hodně ostře. A dnes s ušiskama dolů jsou to trošku větší plyšáci.
Další doga v zabarvení harlekýn.
Podobného beaucerona jsme mívali v rodině. Kerber se dožil 13 let a odešel na podzim minulého roku. Také tomuto plemenu se dříve kupírovaly uši a vypadalo dost nebezpečně. Tento pes se objevil ve filmu o Angelice, kde nosil jméno Sorbon. Z tohoto plemene původního francouzského ovčáka, jehož původ sahá do hluboké minulosti, byl později vyšlechtěn rotvailer a dobrman.
Opravdu nepatřím mezi velké znalce a tyto příslušníky ovčackých plemen neznám. Ale jsou krásní.
Velký knírač - tuto fotku jsem pořídila kvůli své kolegyni. Má jednoho takového doma. Je mu devět měsíců, vůbec neposlouchá, škodí jak se dá a rád si v noci hraje. Kolegyně chodí do práce se slovy, že spala dvě hodiny a toho zmetka stejně jednou zabije.:-D Jednou z něj bude určitě krásný a poslušný pes, jako byli tito dva.
Šarpej je pes, o kterém jsem uvažovala, jako o svém společníkovi. Tvář plná starostlivých vrásek, kožíšek samý faldík - no není to nádherné zvíře? Občas se jedu podívat ke kamarádovi, který je chová.

Často jsem už přemýšlela nad tím, proč se psům, a nejen jim, říká "němá tvář. Vždyt' oni mluví. A já pochopila, že říkají asi toto:
To jsem ale popleta, já si dneska vzal tátův kabát a ted' to na mě všude visí.
My jsme tak spěchali do Prahy, že jsme se zapoměli obléknout.
Já to beru, že mě takhle sříhají, ale proč mi dělají tu "prdelku", to fakt nechápu.
To je strachu, abych se nepocintal. Vždyt' s tím bryndákem vypadám jako mimino.
S nikým se nebavím, jsem totiž nejkrásnější. Nosím culíčky a mám krásně rovnou pěšinku, héč.
Jsem šampión a kdo je víc.
Ani nevíte, jak jsem rád, že už jsem z toho mumraje venku.

Nad fotografií šampióna - jinak slovenského čuvače, jsem si vzpoměla na jednu příhodu, kterou jsem s tímto plemenem zažila. Byla jsem malá holka, chodila jsem do 2. nebo 3. třídy. V mém rodném městě bývalo každou neděli odpoledne kino pro děti a my tam se sestrou chodívaly. Maminka nás vždycky načinčala, abychom nedělaly v kině ostudu a každé z nás dala 2 koruny. Jedna byla na kino a druhá na dvě eskyma, nebo na dva kopečky ovocné zmrzliny. Byly jsme přeci jen malé holky, tak nám maminka nakázala, že nesmíme chodit po hlavní silnici, ale máme jít spodem. Což znamenalo jít úzkými uličkami na náměstí, pod nímž bylo kino. Cestou tam bydleli nějací Bartošovi, kteří mívali čuvače. Obrovský bílý pes polehával za plotem na zídce, přesně ve výšce, kam jsme viděly. Malé holky ... kdykoliv jsme šly okolo, snažily jsme se psa, kterého jsme si pojmenovaly Míša, nebot' nám připomínal ledního medvěda, povzbudit k nějaké činnosti. Klacičky jsme ho pošt'uchovaly skrz plot a snažily se, aby něco udělal. Maximálně zvedl hlavu, líně se na nás podíval a znovu jí položil. Kdykoliv jsme šly okolo, snažily jsme se o nějakou akci. Maminka nás varovala, že se nám něco může stát, že toho pejska neznáme, ale byly jsme malé, snaživé a hlavně neposlušné holky.
Nedělní odpoledne byl pro nás svátek. Obě parádně oblečené, maminka byla švadlena a strojila si nás. Na hlavě jsme měly barety a vyrazily jsme do kina. Došly jsme před Bartošovic zídku a začaly klacíčkem pošt'uchovat psa.
Zvedl hlavu a podíval se na nás.
Pak se zvedl celý a naše radost neznala mezí - konečně vstal.
A pak? Zvedl nohu a skrz plot nás obě pokropil.
Do kina jsme nešly. Mokré a plačící jsme se obě vrátily domů. "Holky, co se stalo? Proč brečíte? Ono dneska kino není?"
"Bartošů Míša nás počůral." Maminka se tehdy smála tak, až jí tekly slzy a jen pronesla: "Já vám to říkala, že mu máte dát pokoj." Po této příhodě jsme už žádného psa nikdy nedráždily. Ani tento malér nás však neodradil od lásky ke psům. Obě je máme moc rády.

Z nedostatku času dokončuji článek se zpožděním, rozepsala jsem ho v neděli (ne tuto, ale už minulou) a dokončuji ho jen díky tomu, že počasí venku je natolik odporné (necelých 9°C), že se mi nechce jít pracovat na zahradu, ač by to byla potřeba.

Další fotografie z Letňan jsou zde. Bylo jich mnohem více, ale některé nejsou moc použitelné. Myslela jsem si, že fotit psy, bude mnohem jednodušší.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 David Bachmann David Bachmann | E-mail | Web | 13. května 2012 v 15:51 | Reagovat

I my s Markétou si plánujeme, že až za pár let odejdeme z Prahy, pořídíme si pejska. Jakou rasu nevíme, ale shodli jsme se, že musí být bílý!
Jinak gratuluju k dalšímu vnoučátku a přeju ti, ať ti to do listopadu uteče a máš konečně klid a čas na to, co tě baví a co považuješ za důležité. Nechci nikomu mluvit do života, ale toho pejska ještě úplně nezavrhuj! Ono to člověku přináší tolik radosti a pozitivních emocí, že to stojí za tu trošku času.

2 jezinka jezinka | Web | 13. května 2012 v 16:08 | Reagovat

Gratuluji k novému vnoučátku.A kdybych mohla,tak bych na téhle výstavě strávila dlouhou dobu- miluju pejsky. :-)

3 nixmi nixmi | Web | 13. května 2012 v 16:24 | Reagovat

Pěkný článek a fotky. Pejsci na fotkách jsou úžasní. Jako malá jsem s tetou navštěvovala velmi často takové výstavy a mám na ně velmi pěkné vzpomínky. A nejen vzpomínky, ve skříní mám i pár triček se zvířecími kamarády :))

4 Daysy Daysy | E-mail | Web | 13. května 2012 v 16:32 | Reagovat

Krásní pejsci. x) Ale moc se mi nelíbí ten pudlík, takový vystříhaný.

5 helena helena | Web | 13. května 2012 v 17:09 | Reagovat

Ano Alenko,na pejska má mít člověk čas.
Mně se teda nejvíc líbí černí knírači,to jsou moji oblíbenci. :-)  :-)

6 F(r)auW F(r)auW | Web | 13. května 2012 v 17:33 | Reagovat

Ahojky, udělala jsi mi ohromnou radost, já jsem tak na ten výstavní frmol nažhavená a zrovna letos toho moc neabsolvuju. Úplně na mě ten ruch a šum a brajgl dejchnul....teď nás čeká za necelý měsíc Nitra a pak půjde Bobeš otrimovat a zase začneme v září. Ráda bych na podzim už ty Letňany absolvovala, tedy pokud to nedopadne tak jak tyhle jarní, že nám tam švihnou tu rozhodčí, kvůli které jsem to odpískala....je to navíc dvou denní, jako ta v Brně....eště jednou dík za připomenutí výstavní nálady :-)

7 Ivet Ivet | Web | 13. května 2012 v 17:35 | Reagovat

Krásní pejsci a ještě hezčí foto reportáž! :-) Děkuji Alenko.

8 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 13. května 2012 v 18:29 | Reagovat

Gratuluji ke človíčkovi.
Pes je krásný, ale človíček je človíček.

9 Jarka Jarka | Web | 13. května 2012 v 18:58 | Reagovat

Ještě jsem na žádné takové výstavě nebyla a bylo na co se dívat. Taky u mě boduje ten pomačkaný Šarpej, zvlášť roztomilá jsou jeho štěňátka, ale i ostatní pejskové jsou krasavci, i když na mě moc velcí. :-D  :-)

10 Katka Katka | Web | 13. května 2012 v 21:21 | Reagovat

Já bych si vybrala SOrbona. Jen nevím, jak se jeho rasa vyslovuje. Nemůžeš to napsat?

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 13. května 2012 v 22:58 | Reagovat

My měli takového Míšu doma a opravdu se jmenoval Míša. Mít pejska je na obtíž, tedy myslím v paneláku. Vidím to u kolegyň obvykle řeknou já nemohu kam dám psa ;-)

12 Natty Natty | Web | 14. května 2012 v 4:17 | Reagovat

Alenko, moc pěkná přehlídka psí krásy ;-)
I u nás včera byla výstava pejsků, sice jsem nebyla, ale jeli jsme kolem. Mám svého Roníčka a to je pro ten nejkrásnější ;-) A ten zážitek s Míšou je po letech určitě úsměvný :-D Pěkný den. :-)

13 Mniška Mniška | E-mail | Web | 14. května 2012 v 8:45 | Reagovat

I já gratuluji ke vnoučecímu dárečku, musí to být ohromná radost v rodině, takže přeji vše nej!
Na výstavě psů jsem ještě nikdy nebyla, ale psy také zbožňuji. Asi nejvíc se mi na nich líbí to, že jsou to kamarádi za každých okolností, ať už slintají nebo ne, jsou milí. Mám je ráda a často nějakého hladím na ulici.
Tak jsem viděla nějakou výstavu pejsků alespoň u Tebe. Jinak, nechci, aby sis myslela, že jsem nějaký rejpálek, ale toho pejska, kterého označuješ za francouzského buldočka, řekla bych, že je to mops, já je mám totiž docela ráda a u nás u paneláku máme hned 4 takové a jeden z nich je vzácnost - černý mopsík :)

14 Janinka Janinka | Web | 14. května 2012 v 10:39 | Reagovat

Mně se nejvíc líbí ti chlupatí, připomínají mi deku a teplíčko, obzvlášte v tom odporném čtyřstupňovém počasí :-D.

15 Vendy W Vendy W | 14. května 2012 v 10:56 | Reagovat

Dneska jsem zjistila, že se mi minule nezobrazila skoro půlka článku a popisků. Takže jsem jen chtěla podotknout že to není francouzský buldoček ale mops, ale Mniška mne předešla. A o tom jak je těžké fotit psy mi vyprávěj :-D  :-D  :-D V tomhle jsem vděčná za digitál, protože na jednu povedenou fotku připadá dvacet nepovedenejch. Je to i tím blbým osvětlením v halách. Ještě tak ti ležící a sedící to je pohoda, ale fotit když se jde v kruhu je děs...

16 Janah Janah | Web | 14. května 2012 v 11:20 | Reagovat

Hezky jsi to nafotila a gratuluji k novému miminku. :-)

17 signoraa signoraa | Web | 14. května 2012 v 11:36 | Reagovat

[1]: Myšlenku na to, abych si pořídila psa, jsem úplně nezavrhla, spíš jsem jí jen "upozadila". Ted' jsou na prvním místě vnoučata. :-D Ale psy mám moc ráda.
Děkuji za gratulaci k vnoučátku. :-)

[2]: Děkuji za gratulaci, dnes se na něho jdeme podívat. Už jsme za ním byli v porodnici a ted' jdeme k mladým domů. :-)
My byli na výstavě něco kolem tří hodin, ale pak jsem zjistila, že můj muž mlčky trpí, tak se šlo domů. Sama bych tam zůstala určitě déle. :-D

[3]: Na pár výstavách jsem už byla, ba i dokonce na několika výstavách koček. Těšila jsem se, že půjdeme i s vnučkami, ale vyšší moc v podobě spály, zasáhla v jejich neprospěch. :-)

[4]: Pejsci tam byli krásní, toho pudla jsem tam dala spíš jako odstrašující případ. Na té fotce to není moc vidět, ale oni mají na zádech vystříhané dvě koule, které opravdu vypadají jako prdelka. Také se mi to nelíbí. :-)

[5]: Přesně o tom je moje váhání - čas. Ted' ho mám málo, chodím ještě do práce - ráno v 6 hodin z domova, domů po půl páté. Vše honím po večerech a víkendech a do toho ještě hlídám holčičky. Možná až děti trochu odrostou, najdu si čas na psího kamaráda. :-)

[6]: Jsem ráda, že jsem ti udělala radost a mrzelo mě, že jsme se nesetkaly. Snad to vyjde na podzim. Pan Šiška mi říkal, že budou dvě výstavy. Budu držet tobě i Bobešovi palce, abyste v Nitře zabodovali. :-)

[7]: Jsem ráda, že se ti to líbilo. :-)

[8]: Ano človíček je človíček - tady jde všechno stranou. Navíc je to první kluk a nositel rodinného jména. :-D

[9]: Jarko, tam bylo tolik krásných psů. Šarpej je pes, o kterém už hodně dlouho uvažuju, je to taková přerostlá plyšová hračka. :-D

[10]: Beauceron se vyslovuje "boseron". Můj muž měl z toho našeho respekt a občas, aby nás pozlobil, tak místo "B", říkal "P" :-D. Pes vycítil, že má z něj muž respekt a řádně toho využíval.

[11]: My ani tehdy nevěděly, jak se čuvač jmenuje, ale pojmenovali jsme si ho podle vzhledu. Psi v paneláku jsou chudáci, zvlášt', když zůstávají celý den doma. Další problém pak nastává, když se někam jde, či se někam cestuje - ne všude jsou psi vítáni. :-)

[12]: Natty, je to jen malá část psí krásy. Fotek jsem udělala mnohem víc, ale pejsci byli v pohybu a ne všechny byly k použití.
Nad zážitkem s Míšou se už opravdu usmívám, ale tehdy jsem se cítila hodně potupená. :-D

[13]: Vnouček je opravdu veliká radost. Je to v současné době událost č. 1 :-D
Stejně jako ty hladím psy na ulici a opravdu je mám moc ráda.
Moc děkuji za opravu plemene pejska. Kdybych si fotku lépe prohlédla ... :-D

[14]: Ti chlupatí ovčáci sváděli k tomu, aby se člověk ponořil do jejich srsti. :-D Počasí je opravdu odporné, u nás bylo v 6 hodin ráno kolem 3°C - po pátečním letním dni to byl pěkný sešup. ;-)

[15]: Vendy, to nebylo tvou chybou, ale mou. Já v jakémsi zmatku článek neuložila, ale zveřejnila. Pak jsem se k němu vrátila a když jsem ho konečně dopsala a chtěla zveřejnit, zjistila jsem svou chybu. Nojo - blondýna. Na svou omluvu uvádím, že se mi to stalo poprvé.
Už jsem v textu opravila, že je to mops, ale také děkuji za upozornění. :-D
Myslela jsem si, že fotit pejsky na výstavě bude "brnkačka", ale fakt nebyla. :-D

[16]: Děkuji za pochvalu fotek a také za gratulaci k vnoučkovi. :-)

18 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 14. května 2012 v 12:05 | Reagovat

Co já s najezdila se psy po výstavách! Jako prvního jsem si jako mladá slečna pořídila pudla. Teď už je všude plno salónů, kde vám psa ostříhají, ale tenkrát nebylo vůbec nic, žádné strojky a nůžky. Před výstavou bylo plno práce, chlupy na uších v igelitu a zavázané gumičkou, aby si je neurousala a pořád něco. Nikdo jí nesměl hladit po hlavě, aby se jí nedělala pěšinka a neustálé koupele v heřmánku nebo ve slupkách od ořechů kvůli barvě. Proto jsem se rozhodla, že už nechci nikdy dalšího psa, kterému se musí upravovat srst.
Jinak pro psy jsou výstavy velká otrava. Zvlášť když se umístíte a musíte čekat až do konce, nebo když se pes vyhraje svou třídu a musí se utkat o titul.
Nejvíc mě štvalo, že někdy se předváděli velcí psy v  malém prostoru. Přitom většina z nich nesnese, když chodí těsně za sebou. Proto se často stávalo, že se některé vyřadili pro agresívní chování.
Vloni jsem přišla o posledního psa a už bych žádného nechtěla.

19 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 14. května 2012 v 12:41 | Reagovat

[18]: Mám tam chyby a jednu velkou hrubku: velcí psy. :-)

20 Kerria Kerria | Web | 14. května 2012 v 22:12 | Reagovat

Krásné fotky. Mopsík je úžasný. Taky jsme jeden čas měli mopsíky, jsou to bezvadní společníci, akorát se k ničemu psímu nehodí.
A máš pravdu, psi mluví i když u toho mlčí. Dobrý chovatel svému psovi rozumí.

21 alena alena | E-mail | 15. května 2012 v 14:31 | Reagovat

:-D Moc se mi líbí tvoje"psí"komentáre a ta povídka.Já jsem mela trpaslicího pudlíka,který nesnásel vysoké semisové kozacky!Kdykoliv nejaké objevil,samozrejme na ulici,tak je oznackoval :-D

22 Hanka S. Hanka S. | Web | 15. května 2012 v 14:34 | Reagovat

Ali, takovou výstavu bych někdy ráda viděla, to musí být prima zážitek. :-)
Strašně moc se mi líbí leonbergr, mám ráda větší plemena psů, odjakživa se mi líbili ovčáci, boxeři nebo dogy a tak. Moje neteř má dva vlkodavy a jezdí s nimi na Slovensko na soutěže.
Vůbec se mi nelíbí, jak je ostříhaný pudlík. Moje mamka má černého a stříhá si ho sama, ale tak nějak normálně. :-)
Nafotila jsi skvělou reportáž s neméně skvělým slovním doprovodem, ovšem ten příběh na konci, to je třešnička na dortu!!! :-D

23 annapos annapos | E-mail | Web | 15. května 2012 v 19:05 | Reagovat

Vždy musí být někdo, kdo se dobře a s péčí postará, aby to vše na světě fungovalo, mělo nějakou formu a eventuálně rodokmen, je to hezký koníček a záslužná obětavá práce, chce li někdo takového pejska, je to od těchto chovatelů většinou výhra, láska se kterou se svému chovu věnují, se vždy projeví na povaze a charakteru štěňátka. Článek jste, jako vždy napsala krásně a příjemně se četl, budu-li věcná. Pocitově je mě jasné co tím mělo být řečeno, pes člověka miluje vždy a bez podmínečně, ne vždy, je to i s druhé strany. Fotky všech pejsků jsou moc pěkné, vaše vzpomínka na dětství úžasná a milá.

24 Amelie Amelie | Web | 18. května 2012 v 13:20 | Reagovat

Gratuluji k vnoučátku. Jemu i mamince přeji hodně zdraví. Nádherné psí fotky, ani jsem všechna plemena nepoznala.

25 cheap plus size wedding gowns cheap plus size wedding gowns | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 15:21 | Reagovat

You seem to have a great website and am sure you're getting nice traffic as well. Would you consider guest blogging on my vacation website?
http://www.isdress.org

26 replica watches iwc replica watches iwc | E-mail | Web | 18. ledna 2013 v 2:49 | Reagovat

Q. What did the the tie say to the hat?
http://www.begwatches.net

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama