. .


....Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávaní nových krajin a fotografování.
.. .Před každou cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
.. .Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

... "Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
... ...David Livingstone

... Vítejte na mém blogu ...




Loreta v Rumburku

18. července 2016 v 20:51 |  Putování po Čechách

Dnes vás zavedu do svého rodiště a představím vám jedinečnou sakrální památku, kolem které jsem chodívala od dětství až do doby, než jsem odešla z města, ve kterém jsem se narodila a kde jsem prožila své dětství.
Vídala jsem jí téměř denně, protože přes ulici stojí škola, do které jsem chodila.

Tak to je ona - Loreta v Rumburku

Loretánská kaple Panny Marie v Rumburku je barokní kopií renesančního originálu Svaté chýše z italského poutního místa Loreto, které leží nedaleko Ancony. Kromě stavebního slohu je rozdílný i použitý materiál. Zatímco kaple v Loretu je z mramoru, ta rumburská je z o něco skromnějšího materálu. Je zhotovena z pískovce.
Originální kaple v Loretu stojí uprostřed obrovského chrámu a je zakončena jakýmsi zábrádlím.
Rumburská kopie je umístěna na volném prostranství, obklopena ambity a je tudíž zakončena střechou.

Jedno prvenství však má a to, že je nejseverněji položenou loretánskou kaplí, nejen u nás, ale i v celé Evropě.

Svojí štukovou a sochařskou výzdobou patří Svatá chýše - Santa Casa mezi nejhodnotnější loretánské kaple v České republice, zejména díky architektonicky cennému vnějšímu obalu.

Loretánská kaple prostřednictvím obrazů a soch vypráví více než dva tisíce let starý příběh Marie, Josefa a Ježíše. Svatá rodina žila v prostém domku v Nazaretu. Právě zde došlo ke zvěstování o narození Spasitele, byl tu vychován Ježíš a zemřel Josef.

Podle loretánské legendy andělé zázračně přenesli Mariin domek na území dnešní Itálie.
Na jedné straně legenda, na druhé straně fakta.
Podle archivních pramenů stála za přesunem tří zdí nazaretského domku ve 13. století šlechtická rodina Angeli.
Tak přeci jen andělé.
Tuto vzácnou relikvii obklopil v Loretu velký chrám a v období renesance i bohatě zdobená mramorová schrána, která se stala předobrazem dalších podobných kaplí. Dala jim i jméno, podle místa, kde leží.

Loretánská kaple v Rumburku vznikla z podnětu majitele rumburského panství, španělského granda a diplomata Antona Floriana knížete z Liechtensteina, který působil jako diplomat ve službách císaře Karla VI. Motivací k výstavbě Lorety byla osobní návštěva knížete Antona Floriana v proslulém mariánském poutním místě v Loretu. Svatou chýši na pobřeží Jaderského moře navštívil roku 1691 jako vyslanec habsburského dvora ve Vatikánu. Osobní návštěva poutního místa se stala impulzem pro vybudování loretánské kaple Panny Marie na jeho panství Rumburk, které koupil ve svých 25 letech.
Kníže se sem rozhodl přenést sacrum posvátného místa.

Ještě téhož roku kníže Anton Florian z Liechtensteina pověřil významného barokního architekta Johanna Lucase Hildebrandta z Vídně zhotovením stavebních plánů a přesným zaměřením renesančního opláštění Svaté chýše v Loretu.

Základní kámen kaple byl položen 9. září 1704 a k jejímu vysvěcení došlo 15. září 1707. Podle projektu architekta Hildebrandta měla Svatou chýši obklopovat velkorysá křížová chodba oválného půdorysu. K její realizaci ale nedošlo. Místo toho byl za knížete Josefa Václava z Liechtensteina vybudován čtvercový ambit podle projektu neznámého stavitele.
V ambitu, který má bohatou nástropní výmalbu, znázorňující život Panny Marie a Ježíše Krista se nachází čtyři kaple a poutní Svaté schody - Scalla Sancta s kaplí Kalvárie, je také křížová cesta. To vše je doplněné souborem dřevěných soch od Eliase Dollhopfa z Horního Slavkova.

V samotné Svaté chýši je milostná socha Černé Madony, kterou v roce 1694 posvětil papež Inocenc XII. V roce 1703 byla převezna do Rumburka. Soše je přisuzována řada zázraků, mezi něž patří zázračná uzdravení.


Interiér loretánské kaple

Loretánská kaple s milostnou sochou Černé Matky Boží Loretánské byla významným mariánským poutním místem pro oblast severních Čech a Lužice. Největší lesk dodávala Svaté chýši církevní odpustková slavnost Porciunkule, která se konala vždy 2. srpna a jejíž pořádání přetrvalo i do současné doby.

Do roku 1950 byla Loreta součástí kapucínského kláštera sv. Vavřince. Posledním rumburským kvardiánem kláštera byl páter Mansuet. Po násilném zabrání a zrušení kapucínského kláštera v Rumburku 4. května 1950 byl kostel užíván církví československou, později pravoslavnou a od roku 1957 je opět užíván římskokatolickou církví.
Objekt kláštera byl do roku 1961 využíván jako depozitář Okresního muzea v Rumburku.
Od 70. do 90. let minulého století probíhala rekonstrukce kláštera, kde je od té doby umístěna městská knihovna.

Loreta byla pro běžné návštěvníky přístupná jen příležitostně a trpěla dlouhodobou neúdržbou. Přesto byla roku 1964 prohlášena za kulturní památku.
Loreta s ambity byla veřejnosti zpřístupněna až roku 1995.
O rok později byla zahájena celková obnova celého areálu, včetně přilehlého kostela sv. Vavřince.
Od roku 2007 jsou památkově chráněny i čtyři oltáře v ambitu.
V roce 2014 se stala loretánská kaple a sousední kostel sv. Vavřince jedním ze zastavení mezinárodní poutní stezky Via Sacra. Ta propojuje pozoruhodné stavební památky a umělecká díla v oblasti Trojmezí a to na území Horní Lužice, Dolního Slezska a severních Čech.

Loretu jsem poprvé navštívila ještě jako žákyně nedaleké základní školy. Černá Madona z loretánské kaple mi "uvízla v hlavě" a já na ní nezapomněla. Přešlo pár let a můj život nabral nový směr, začala jsem žít v jiném městě, narodily se mi děti.
Když jsem do svého rodiště jezdila, cesta vedla vždy kolem Lorety. Pokaždé jsem se na ní podívala a své děti upozornila, že je to jedna z nejdůležitějších památek města. A protože mám ráda historii, sháněla jsem o tomto skvostu informace, se kterými jsem dnes seznámila i vás.
Od doby, kdy byla tato památka otevřena veřejnosti, jsem jí navštívila už několikrát.

Přijměte proto pozvání do Rumburka a podívejte se na nejsevernější Loretu.

Dvoupodlažní vstupní budova (frontispicium) Lorety

Vstupní budova, která byla postavena jako obytná budova pro chlapce - zpěváky,
podle plánů neznámého architekta v letech 1743 - 1753

V ambitech je křížová cesta.
Při naší poslední návštěvě zde byla instalována výstava obrazů


Sochy římských vojáků, hlídajících ambity

Ambity kolem Lorety, je zde vidět jedno ze zastavení křížové cesty.
Při pohledu na sochu římského vojáka mám chut' říci: "Nekoukej na mně! Já si to jenom fotím". :-D

Svaté schody v roce 2016 - je vidět, že jsou zrekonstruované

Svaté schody v roce 2011 - všimněte si, že v bočních výklencích tehdy chyběly sochy "vysmívajících se židů"

Nad Svatými schody je toto barevné okno

Zastavení křížové cesty v ambitech

Zrekonstruovaná kaple sv. Josefa

Tatáž kaple před pěti roky

Takto jsem vyfotila loretánskou kapli v roce 2011 přes sklo ambitu ...

.... a takto v červnu 2016.
Sklo v ambitech je ručně dělané a trochu (možná i víc) zkresluje

Tato část ambitů ještě čeká na rekonstrukci

Zrekonstruovaná kaple Jezulátka a sv. Jana Nepomuckého v roce 2016 ...

... a tatáž kaple v roce 2011 (foceno s bleskem).
Zde si můžete všimnout vlhkého zdiva

Kapucínský oděv na věšáku vypadá ponuře


Na nádvoří před Loretou stojí dvě sochy andělíčků.
Budova s věžičkou, vyčnívající nad střechou ambitu je škola, kam jsem chodila

Andělíček z předchozí fotky zblízka a z jiného úhlu

Socha andělíčka na druhé straně

A ještě jednou zblízka

Budova rumburské Lorety je krásná a zdobná.
A protože mám ráda srovnání ....

... zde je originál z italského Loreta

A znovu Rumburk ....

.... a Loreto

Rumburk.
Zde samozřejmě působí povětrnostní vlivy a pískovec, jak je známo má tendenci zvětrávat,
ale přesto je stavba nádhernou ukázkou barokního stavitelství

Originální Loreta v Loretu oproti té naší stojí hezky pod střechou chrámu,
který jí chrání před všemi vnějšími vlivy

A poslední srovnání - rumburská Loreta uprostřed ambitů
ozářená sluncem. V zimě jí pro změnu zasypává sníh....

.... zatímco italská je hezky skrytá v obrovském chrámu

Socha Černé Madony je za mříží.
Pamatuji si z dob svého dětství, že tu žádná mříž nebyla...

... a socha byla vidět takto.
Zdroj: Oficiální stránky rumburské Lorety, autor fotografie J. Stejskal

V interiéru loretánské kaple jsou k vidění pozůstatky fresek,
ale bohužel i vzlínající vlhkost.
A i když je tu zakázáno fotit, pár obrázků jsem tu v roce 2015 přeci jen udělala

Ve článku jsem se krátce zmínila i o přiléhajícím kostelu sv. Vavřince,
který by také potřeboval opravit a hlavně zbavit vlhkosti, která ho ničí

Interiér kostela sv. Vavřince. Na hlavním oltáři visí obraz Umučení sv. Vavřince.
Autorství obrazu se připisuje španělskému malíři Juanu Fernandézi Navarettemu

Líbilo se vám v mém rodném městě, ze kterého jsem vám ukázala jen zlomek v podobě jedinečné sakrální památky? Vracím se tam stále, i když už podstatně méně, než v době, kdy žila maminka. V mládí jsem odtud odešla a až po padesátce začala tento kraj znovu objevovat. Místa, která jsem bezděky míjela, jsou dnes pro mě spojena se vzpomínkami. Kostel sv. Vavřince je pro mě synonymem Vánoc. I když naše rodina nebyla věřící, od dětství jsem do tohoto kostela chodila s rodiči na "půlnoční". Na první návštěvu Svaté chýše jsem také nezapomněla, protože socha Madony, která je v ní umístěna, byla první černou sochou, kterou jsem v životě viděla. A když jsem chtěla pozlobit svou kamarádku, šla jsem do školy "zkratkou" pod kamennou balustrádou před vstupem do Lorety.
Co místo, to vzpomínka.


Tímto článkem bych se ráda zapojila do soutěže o nejkrásnější sakrální památku na blogu VendyW.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - -

P.S. Jsem od dnešního dne hlídací, dcera mi ráno dovezla vnučky.
Z Chorvatska se vrátili všichni včera ráno po 21 hodinové úmorné cestě, kdy byla uzavřena dálnice kvůli silnému větru a dešti.
Tento článek jsem rozepsala už 4. dubna a jen díky tomu, že jsem do něj potřebovala pouze doplnit fotky z letošního 4. června, jsem ho ve "společnosti vnuček" byla schopná dokončit a publikovat ho. Holky totiž spí v místnosti, kde mám počítač. Ted' se vedle dívají na pohádku a já mám svou chvilku na blog.
Omlouvám se, že na případné komentáře budu schopná reagovat asi až v pátek večer, až holky pojedou domů na víkend.
Stejně tak až v tento den se příjdu podívat k vám na vaše blogy.
A. Usmívající se






 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 18. července 2016 v 21:09 | Reagovat

Je to nádhera. Moc se mi líbí to srovnání s Itálií. :-)

2 Lydie Lydie | 18. července 2016 v 22:01 | Reagovat

Moc pěkné fotky i popis.
V Itálii jsem  v Loretu byla.
V Rumburku nikoliv.Budu to muset napravit. :-)

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. července 2016 v 23:16 | Reagovat

Jen zírám. Kolik památek je skrytých v městech, které jsme neviděli. Líbí se mi to srovnávání a ta Rumburská Loreta je hezčí, aspoň pro mne. Mříž u ˇCerné Madony je zřejmě kvůli zlodějům. Už jsem četla o krádeži podobné a není jich málo. :-)

4 Janinka Janinka | E-mail | Web | 19. července 2016 v 8:19 | Reagovat

Páni, netušila jsem, že Rumburk, tak malé městečko, má takovou kouzelnou památku. Překrásné obrázky, díky za povídání a inspiraci na další výlet! :-)

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 19. července 2016 v 9:30 | Reagovat

Má štěstí každá památka, na kterou zaměříš svoje oči a pero, kterou uvedeš na svůj blog. I tentokrát. Skvostně vypsáno, neznala jsem. Tip na návštěvu nabídnu rodině nedaleko od Rumburku - možná kapli taky nezná. Děkuji a zdravím holky, Jiřího i tebe. Hlídej - miláčku - hlídej :-D

6 Jarka Jarka | Web | 19. července 2016 v 10:02 | Reagovat

No téda, to je krása. Líbí se mi opravená Loreta zvenku i uvnitř, líbí se mi ty ochozy kolem dokola a vůbec celé to místo. Ani jsem nevěděla, jakou nádheru je možné v Rumburku vidět. :-)

7 dáša dáša | Web | 19. července 2016 v 12:45 | Reagovat

Obsažná reportáž a fotky se mně moc líbí :-) V Rumburku jsem nikdy nebyla :-? Od příštího roku budeme dělat okružní cesty po místech, která jsme ještě nenavštívili :-)

8 Jan Jan | Web | 19. července 2016 v 15:05 | Reagovat

Loreta je krásná, město se mi moc nelíbí. Ale věc názoru!

9 Miloš Miloš | Web | 19. července 2016 v 17:37 | Reagovat

"nejseverněji položenou loretánskou kaplí" - výborná informace, nevěděl jsem, že jde o styl, znám jen Loretu v Praze.

Moc zajímavý článek se spoustou informací a krásných fotografií.

Jak píšeš, že teď vše vnímáš víc, než jako dítě, kdy jsi chodila každý den kolem, na sobě poznávám také. Není to ale i tím, že už se na vše díváme pohledem blogera/fotografa, zda se nedají ty naše krásy využít v nějakém článku? :-)

10 MarijaKes MarijaKes | Web | 20. července 2016 v 10:42 | Reagovat

Kdybych nečetla titulek, určitě bych se spletla, protože bych myslela, že jsme opět ve slunné Itálii, kterou miluješ. A překvapilo mne, že tento skvost máme u nás v Čechách. Rumburk jsem nikdy nenavštívila, hned se kouknu, kde ho přesně najdu. Máme u nás hodně skvostných staveb, vlastně ten italský vliv k nám pronikal díky italským mistrům, které si zvali mnozí panovníci. Moc děkuji za skvělý článek. :-)

11 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 20. července 2016 v 13:22 | Reagovat

Skvělá reportáž, báječné fotky.

12 tinka77 tinka77 | Web | 20. července 2016 v 15:20 | Reagovat

Som ti veľmi vďačná za sprostredkovanie tejto nádhernej pamiatky. Koľko krás je u nás doma. A vlastne som ani nevedela čo znamená pomenovanie Loretta. Naozaj vďaka ;-)

13 VendyW VendyW | E-mail | Web | 20. července 2016 v 18:35 | Reagovat

Krásná stavba! A zas parádní článek.....

14 babciny-recepty babciny-recepty | E-mail | Web | 20. července 2016 v 18:49 | Reagovat

Zajímavý článek a krásné fotky. :-D

15 Intuice Intuice | E-mail | Web | 21. července 2016 v 15:34 | Reagovat

Parádně sepsaná a sestavená reportáž. Taky ráda srovnávám místa z dětství a nyní. Samozřejmě ono to jinak vypadá, i kdyby to bylo stejné. Pro mne v dětství naše ulice byla středně velká a nyní je malilinká. Zvláštní. :-)

16 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 21. července 2016 v 17:45 | Reagovat

Alenko, zrovna jak to píšeš,mám to také tak. Čím jsem starší, tím více vnímám krásu historie.Moc hezky jsi nás seznámila s Loretou v Rumburku.
My si prozatím užíváme dny bez hlídání. Po manželově návratu z nemocnice budu ráda za jejich minimalizování. :-(  :-)

17 beallara beallara | Web | 21. července 2016 v 22:10 | Reagovat

Hlídací babičko..neřeš blog...důležitější jsou ty poklady, co hlídáš...jo a ta sakrální památka, tak ta je sakra krásná :-)  :-)  :-)

18 signoraa signoraa | Web | 22. července 2016 v 21:30 | Reagovat

Tak jsme na chvilku osiřeli, vnučky odjely na víkend domů, ale vrátí se v neděli na oběd. Takže s dědečkem máme tak trochu relax.

[1]: Moc děkuji. :-D

[2]: Děkuji. Rumburská Loreta stojí určitě za vidění. :-D

[3]: Ruženko, mě se ta rumburská Loreta také líbí víc, než její italský předobraz. Mříž je tam určitě kvůli zlodějům. Vadila mi jen proto, že jsem nemohla sochu vyfotit. :-D

[4]: Rumburk má i docela zajímavou historii. :-D Jsem ráda, že jsem ti dala tip na výlet.

[5]: Moc děkuji za pochvalu. :-D Ona spousta lidí o této památce neví a žije nedaleko Rumburka. Snad tvůj tip "padne na úrodnou půdu". Pozdrav jsem vyřídila jen Jiřímu, holky odjely domů, takže vyřídím v neděli. V domě je ted' takové nezvyklé ticho a my relaxujeme. Já můžu konečně na svůj počítač. :-D

[6]: Jsem ráda, že se ti Loreta líbí a také jsem ráda, že jsem jí mohla představit těm, kteří o ní nevěděli. :-D

[7]: Moc děkuji. Pokud vaše cesty za poznáním povedou až tam "k nám na sever", zajděte se na Loretu podívat. :-D

[8]: Já se tam narodila a prožila dětství. Také se mi tam pár věcí nelíbí, ale i přesto se tam ráda vracím. :-)

[9]: Já znám loretánských kaplí víc, u nás jich je spousta. Pražská je samozřejmě nejznámější, dokonce je jedna i v Brně. :-). Rumburská patří mezi nejzdobnější.
Já ze svého rodiště odešla v podstatě v patnácti, kdy jsem šla bydlet na internát a domů dojížděla na víkendy (ani ne na všechny) a po maturitě odešla do Prahy. Své rodiště a jeho okolí jsem začala intenzivněji vnímat po padesátce, dávno před tím, než jsem založila blog. Tehdy jsem se potkala se svojí bývalou učitelkou na jedné turistické akci v okolí města a já se jí tehdy přiznala, že jsem vůbec netušila, jak je tam u nás krásně. Ona se na mně podívala a řekla mi, že ona to měla úplně stejné. Také začala vnímat to vše kolem jinýma očima.
Ted' v poslední době už fotím s tím, že by se to mohlo hodit na blog. Vždyt' i spousta fotografií u článku byla s tímto záměrem pořízena, vznikly dva měsíce po napsání textu. :-D

[10]: Majko, jsem ráda, že se ti článek a Loreta líbí. :-) Rumburk leží ve Šluknovském výběžku, kde se také nachází nejseverněji položená obec u nás (Severní).
Italští stavitelé, architekti, malíři a další zanechali svůj otisk na mnoha místech u nás. :-D

[11]: Moc děkuji. :-D

[12]: Já také děkuji a jsem současně ráda, že jsem mohla tuto památku představit. U nás je spousta krásných míst a nádherných staveb, o kterých hodně lidí vůbec neví. :-D

[13]: Moc děkuji. :-D

[14]: Moc děkuji. :-D

[15]: Moc děkuji a souhlasím s tebou v tom, že v dětství nám vše připadalo větší a vzdálenější. :-D Ráda se vracím.

[16]: Podle mé bývalé učitelky prý člověk dojde k bodu, kdy začne vnímat věci, kolem kterých dříve chodil bezmyšlenkovitě, jinýma očima. Jsem ráda, že se ti Loreta líbí. :-D
Já užívám volného večera bez holek, které dnes odjely domů. V neděli se mi vrátí a já budu pokračovat v hlídání. Podle dcery prý druhá babička zatím neprojevila zájem o vnučky. Loni jsem to docela chápala, měla problémy s maminkou, ale letos ...? Jsme na ně naštěstí dva, takže to zvládáme. Ale cítím se po tom týdnu unavená. Odpoledne se dívaly na nějaké video a já seděla za nima a normálně jsem spala. Muž se mi pak chechtal. :-D
Tvému manželovi přeji, aby se co nejdříve dostal do formy a držím mu palce. :-)

[17]: Hlídací babička si konečně udělala čas na blog. :-D Vnoučata jsou opravdu to nejcennější a současně to nejlepší, co nás v téhle životní etapě mohlo potkat. Zatím tu máme jen holky, ve středu se k nim připojí ti dva mladší rajstajblíci a to teprve začne to správné eldorádo. Ale jen do pátku, pak syn s rodinou jedou na dva týdny na dovolenou.
Jsem ráda, že se ti Loreta líbí. :-D

19 Ala Ala | E-mail | 25. července 2016 v 13:16 | Reagovat

V tomto kraji jsem prožila celé dětství i kousek mládí a dodnes se tam ráda vracím. Kolem Lorety jsme často chodívali s rodiči a bylo to pro mne tajemné místo. Dovnitř jsem se ale podívala až někdy  v tomto tisíciletí. Děkuji ti za krásnou propagaci míst, která mám ráda

20 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 25. července 2016 v 19:14 | Reagovat

Nádhera

21 Van Vendy Van Vendy | Web | 26. července 2016 v 9:00 | Reagovat

To je opravdu krásná stavba a docela velká mi připadá. Povědělas k ní moc pěknou historii, představuji si ty lidi, v tehdejší době, jak vlastně osvícení byli, když se rozhodovali o vybudování nějakého místa, kostelu, domu, náměstí...
Na fejsu se teď hodně řeší (díky událostem posledních měsíců), že je náboženství vlastně zhouba a mělo by se plošně zakázat. To jedno určitě. Ale v případě těchto staveb, soch, kostelů, obrazů - kdyby nebylo náboženství, a víry, nebyly by ani kostely, ani sochy, ani obrazy. Nebo aspoň polovina z nich.
Místo tvého dětství je moc pěkné. A opravdu se dá objevovat i v dospělosti. Jen maminka tu bude chybět, její přivítání. Ale zase, je tu se vzpomínkou, tvoje rodné město bude navždycky spojeno s tvojí maminkou.
(Taky si říkám, že si prolezu mou rodnou vísku, střediskovou, akorát že tam není až tak moc věcí k objevování - spíš že si přefotím známá místa, nakolik ještě zůstala známá, a taky nová.)

22 Hanka Hanka | E-mail | Web | 27. července 2016 v 17:32 | Reagovat

Loreta je nádherná, Ali!
Moc ráda bych ji viděla na vlastní oči, v Rumburku jsem nikdy nebyla.
Pro nás je to na půldenní výlet dost daleko.

Tvoje reportáž je po všech stránkách skvělá, krásné fotky a zajímavé povídání.
Další perfektně zpracovaný článek a moc pěkný příspěvek do soutěže.

Měj se hezky, doufám, že už sis po týdenním hlídání odpočinula! ;-)  :-)

23 děda tik tak děda tik tak | Web | 30. července 2016 v 18:40 | Reagovat

Skvělá reportáž s řadou fotografií, které dokazují, jak se postupně obnovují jak drobné tak i velké sakrální památky. Rumburk je znám nejen ze současnosti, ale má i bohatou minulost. Celá oblast Lužických hor má hodně turistických oblastí, které dokáži zanechat ty nejlepší vzpomínky. Osobně jsem se odtud vrátil  na konci tohoto týdne ze 14 dnů pobytu na chalupě. Přeji hezké dny Mirek. :-)

24 signoraa signoraa | Web | 5. srpna 2016 v 17:52 | Reagovat

Dnes vnučky odjely domů a já mám konečně čas na to, abych se na chvilku objevila na blogu a konečně zareagovala na komentáře. :-D

[19]: Zdravím krajanku. Pro mně byla tako Loreta hodně tajemným místem, možná i proto, že se do ní člověk mohl podívat opravdu jen výjimečně. :-D

[20]: Děkuji. :-D

[21]: Moc děkuji za pochvalu a jsem ráda, že se ti památka v mém rodišti libí. Kdykoli tam jedu, je to už jen v podstatě cesta na hřbitov. Se sestrou už tři roky nemluvím, někdy mě to štve, ale pak si řeknu, že jsem celoživotně ustupovala jejím nárokům a pokaždé jsem na to dojela. Ustupovat už není kam. To, že maminku "strčila" do LDN, když jí předtím přesvědčila, aby se nestěhovala k nám do Prahy, to se fakt už nedá prominout. Máme půlku baráku a maminka tu mohla důstojně dožít.
FB nemám, takže diskuse o tom, zda je církev zhouba, mě míjejí. Každopádně tu díky církvi a jejímu nemalému bohatství je spousta nádherných památek. :-)

25 signoraa signoraa | Web | 5. srpna 2016 v 17:56 | Reagovat

[22]: Hani, moc děkuji. :-D Na půldenní výlet je to opravdu hodně daleko, to spíš si někde zajistit ubytování a zajet na sever na delší dobu a navštívit více míst. Ale ono to pokaždé nejde.
Dnes mi skončil třítýdenní hlídací maraton, holky si odvezl tatínek, příští týden bude (konečně!!) hlídat druhá babička. A i když v bytě zůstal nepředstavitelný nepořádek a já vím, že to budu muset uklidit, sedla jsem si k počítači a relaxuju.

[23]: Mirku, moc děkuji. Rumburk má bohatou historii a Lužické hory jsou nádherné. Krásná jsou i nedaleká skalní města. Doufám, sis "tam u nás na severu" odpočinul a nabral spoustu sil.
Přeji také krásné a pohodové dny. :-D

26 Hanka Hanka | E-mail | Web | 5. srpna 2016 v 20:59 | Reagovat

[25]: Když já právě nikde přes noc zůstat nemůžu, Ali, mám na starosti mamku.
Třítýdenní hlídání, no potěš, to byl zápřah! ???
Já mám štěstí, že snacha pracuje ve školství, tudíž o prázdninách hlídat nemusím.
Vynahradím si to ve školním roce. ;-)  :-D
Tak hezky odpočívej a měj se krásně! 8-)  :-)

27 signoraa signoraa | Web | 6. srpna 2016 v 22:02 | Reagovat

[26]: Hani, já vím. Proto jsem napsala, že to pokaždé nejde.
Já na tu svou maminku už jen vzpomínám.
I já kdysi pracovala ve školství a volno o prázdninách bylo báječné. Měla jsem vždy sedm volných týdnů. Do školy jsme chodili ještě první prázdninový týden, kdy se vše uzavíralo a pak poslední týden v srpnu (přípravný), kdy se vše chystalo na nový školní rok.
Dcera dělá od devíti do šesti, dovolenou měla první dva prázdninové týdny, kdy byla s holkama pár dnů na chatě a pak byli všichni v Chorvatsku. :-)

28 Hanka Hanka | E-mail | Web | 6. srpna 2016 v 23:10 | Reagovat

[27]: Už jsem si zvykla, Ali, stejně mě to nikam moc netáhne. Stačí mi sobotní půldenní výlety. :-)

29 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. února 2017 v 18:23 | Reagovat

Blahopřeji k vítězství v 2. kole o nejhezčí sakrální stavbu. Zasloužila sis to. TY záběry , jejich množství - prostě krása. :-)

30 signoraa signoraa | Web | 2. února 2017 v 20:15 | Reagovat

[29]: Ruženko, to moc děkuji. Jsi první, kdo mi tuto zprávu přináší. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama