. .


....Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávaní nových krajin a fotografování.
.. .Před každou cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
.. .Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

... "Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
... ...David Livingstone

... Vítejte na mém blogu ...




Panenský Týnec

10. ledna 2017 v 22:45 |  Putování po Čechách

Máte rádi tajemno?
Věříte na věci mezi nebem a zemí?
Láká vás magie?
Věříte na pozitivní zóny?
Pokud ano, přijměte tedy pozvání na návštěvu jednoho velice zajímavého místa.
Na rozhraní Ústeckého a Středočeského kraje na Džbánské vysočině leží malý městys Panenský Týnec, který láká především milovníky tajemných míst s magickou silou.
Hlavním lákadlem obce je nedostavěný chrám Panny Marie, který získal v roce 2014 titul "Nejmagičtější místo České republiky".


V dávných dobách tu bývalo staré keltské ohrazené hradiště, tak zvaně otýněné, odtud slovo Týnec.
Na konci 5. a na začátku 6. století se v této oblasti usadili první Slované. Podle starých kronikářů - Kosmy, Dalimila, či Václava Hájka z Libočan - sem přišli pod vedením bájného Praotce Čecha. Všichni známe Staré pověsti České Aloise Jiráska, kdy Praotec Čech vystoupal se svou družinou na horu Říp. Podle archeologických výzkumů se však v okolí Řípu začali Slované usazovat až v 9. století.
Jen díky arecheologům můžeme usuzovat, jak to tehdy vlastně bylo.

Nedaleko Panenského Týnce leží obec Peruc, která je také spojena s českými dějinami a zmínka o ní je popsána v Dalimilově kronice. Podle pověsti zde potkal přemyslovský kníže Oldřich, který vládl mezi roky 1012 - 1034, Boženu, kterou pojal za manželku, a z jejich svazku se narodil jeho jediný syn, pozdější kníže Břetislav I.

Vrat'me se však do Panenského Týnce, který nebyl až tak bezvýznamnou obcí, procházela tudy důležitá zemská stezka Via Regia, což byla královská cesta z Prahy do Lipska.
První písemná dochovaná zmínka o obci pochází z roku 1115, kdy je obec uvedena ve spojitosti s klášterem v Kladrubech. Ve třináctem století byl Týnec součástí panství mocného rodu Žerotínů.
Roku 1280 tady nechal zdejší pán Habart ze Žerotína vybudovat klášter pro Sv. Anežku Českou a sestry klarisky, jako poděkování za uzdravení své manželky Scholastiky ze Šternberka. Sv. Anežka Česká ji prý vyléčila z neplodnosti.
Opět pověst? Každopádně Scholastika přivedla na svět tři dcery a pak tři syny.
K původnímu názvu Týnec přibylo Panenský, což je odvozeno od panen klarisek, jeptišek františkánského řádu. Svatá Anežka Česká zemřela roku 1282, je tedy možné, že tu byla, a že klášter navštívila.

Budova bývalého kláštera ve které dnes sídlí obecní úřad

Nejstarší Habartův syn Plichta ze Žerotína (1291 - 1322), byl proslulý turnajový rytíř, který srdnatě bojoval po boku římského krále Jindřicha VII. a anglického krále Edwarda II. Plantageneta. Okouzlil také mladého krále Jana Lucemburského a stal se členem jeho osobní družiny. Účastí na turnajích a v bitvách po boku mocných vydělal na svou dobu značné jmění. Byl to on, kdo se rozhodl ke klášteru přistavět chrám. A navíc vybral i místo, kde má stát. Rozhodně nemělo jít o nějaký přehlédnutelný svatostánek. Stavba byla započata v roce 1316.
Monumentální gotický chrám, zasvěcený Panně Marii, stavěla slavná huť Petra Parléře.
Plichta ze Žerotína však v roce 1322 padl v bitvě u Mühldorfu. Stavba gotického chrámu pomalu pokračovala až do roku 1382, kdy došlo k požáru kláštera a pak byla zastavena. Údajně jí také poničili husité, táhnoucí na Prahu.
Nikdy se nedočkala dokončení.
Roku 1467, po té co zemřel Jaroslav ze Žerotína, který byl zemským správcem Jiřího z Poděbrad a také posledním mužským potomkem tohoto rodu, přešel majetek do vlastnictví rodu Lobkowiczů. Jaroslavova dcera Ofka byla totiž provdána za Mikuláše II. z Lobkovic.


Sestry klarisky žily v Panenském Týnci až do 26. června 1782, kdy byl na základě reforem císaře Josefa II., klášter zrušen.
Týnecké panství pak roku 1797 zakoupil pražský měšt'an a kupec Jan Tuscany. Noví majitelé z počátku obývali výstavnější části kláštera. Později si nechali v klášterní zahradě postavit reprezentační zámeček se šesti klenutými místnostmi a do něj se v roce 1842 přestěhovali. Plánovali v Panenském Týnci otevřít i lázně, neboť v zámečku byla studně s údajně léčivou vodou. Roku 1854 koupil panství obchodník se dřevem Vojtěch Renner. V roce 1871 od něj panství odkoupila hraběnka z Hebersteinu. Tomuto rodu patřilo panství až do parcelace v roce 1923.
Zámeček Tuscanyů později koupil dvorní lékař Tomáše Garrigua Masaryka dr. Maixner. Se svojí dcerou Dorou, která byla také lékařkou, tu plánovali zřídit vodní lázně. Zda chtěli využít i pozitivní energie v chrámu není známo, jisté ale je, že po roce 1948 byl majitel vyhnán, aniž by své sny a plány uskutečnil. Zámeček byl zbořen a materiál z něj rozkraden.

Kromě kláštera, ve kterém dnes sídlí úřad městyse a nedostavěného chrámu Panny Marie, můžete obdivovat i barokní kostel sv. Jiří z roku 1722, či nedalekou kapli sv. Jana Nepomuckého.

Kostel sv. Jiří a kaple sv. Jana Nepomuckého, která je vlevo, částečně skrytá za smrkem

Ještě jednou totéž, v lednu 2017

Místnímu hřbitovu dominuje empírová hrobka Jana Tuscanyho. A když už jsem zmínila hřbitov, odpočívá na něm slavný cestovatel, přírodovědec, vynálezce Benedikt Roezl (1824 - 1885), pěstitel orchidejí, který hovořil osmi jazyky a jehož socha stojí na Karlově náměstí v Praze. Je tu i hrob faráře a buditele Josefa Commersiho (1841 - 1899), který působil v Panenském Týnci. Zasloužil se o rozvoj obce, založil zde knihovnu, občanskou záložnu a několik spolků.

Jak už jsem napsala na začátku článku, hlavním lákadlem je nikdy nedostavěný gotický chrám zasvěcený Panně Marii.
Chrám měl být podle původních plánů třílodní.
V současnosti lze navštívit 21 metrů dlouhé, 9 metrů široké a přes 20 metrů vysoké kněžiště, které je volně přístupné. Ucelená část však není chrámovou lodí, ale je to pouze výběžek s kněžištěm. Vlastní trojlodní prostor měl být v místě, kde je zachovaný vstupní portál směrem od obce. Z třílodní části tedy zbyla pouze jižní zeď s portálem, část západní zdi a základy ostatních zdí. Zastřešení lodi mělo původně spočívat na čtyřech pilířích. Z nich tři byly bohužel zbourány a na čtvrtém částečně stojí barokní dvoupatrová zvonice s cibulovitou bání, která k původnímu chrámu nepatří. Byla postavena až v roce 1744.
Po umělecké stránce patří tento nedostavěný chrám k nejdokonalejším památkám u nás.



Lidé, kteří sem jezdí, věří v uzdravující schopnosti místa, kde je silná pozitivní energetická zóna ve tvaru kříže, uprostřed kterého je střed energie. Za ním, směrem k oblouku je léčivé místo a ještě kousek dál meditační. Kdo si prý není jistý, má se řídit cestičkami vyšlapanými v trávě, nebo ještě lépe plánkem u vchodu.


Známý psychotronik a spisovatel Stanislav Brázda naměřil v prostorách chrámu pozitivní zónu číslo 8, tedy nejsilnější a uzdravující.
Stavitel chrámu rytíř Plichta ze Žerotína byl podle Brázdy duchovně založený člověk, který dokázal vnímat silnou energii na tomto místě. Jeho duše je prý spjata navždy s tímto místem a údajně dokáže odradit kohokoliv, kdo by chtěl na místě chrámu postavit cokoliv jiného.


Tato pozitivní zóna dokáže odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu, elán a radost ze života. Pobyt na tomto místě se doporučuje lidem trpícím maniodepresemi, nedostatkem sebevědomí a lidem přecitlivělým se sklony k sebevraždám.
Zdejší energie také posiluje imunitu. Pozitivní vliv působí hlavně v oblasti hlavy, proto je doporučována návštěva například po mozkové obrně, mrtvici a všech úrazech hlavy.
Nejlepší je údajně meditovat v sedě, mít dlaně vzhůru a například si mručet nebo zpívat.

Zaklonit hlavu, dívat se do oblak.
Měla jsem pocit, že mám závrat'

Setkali jsme se tu s mladou paní, která doprovázela starého pána. Chvilku jsme si povídali a ona nám vyprávěla, že poprvé sem svého dědečka, což byl ten starý pán, přivezla na kolečkovém křesle. Byl po mozkové příhodě. Ted' už nechávají křeslo doma a starý pán si v doprovodu své vnučky dojde do chrámu sám. Věřte, nebo nevěřte.

Patřím k lidem, kteří jsou spíš praktičtí a na nějaké zvláštní jevy se dívají tak trošku s despektem.
Ale tady, na tomhle místě, jsem měla zvláštní pocit. Takový klid, který mnou prostupoval, jsem dlouho nezažila.
Když jsme tu byli poprvé, byla jsem utrmácená po celodenním výletu natolik, že jsem byla opravdu ráda, že si mohu konečně v autě sednout. Tady jsem jako by mávnutím kouzelného proutku pookřála. Fotila jsem si vnitřek kněžiště a pak zůstala chvíli stát na místě, které bylo vyšlapané těmi, kteří tu stáli přede mnou. Dívala jsem se do oblak a zažívala pocity závrati. Chvíli jsem postála na místě a přemýšlela, co to bylo. Byla to závrat'? Pak jsem vešla do klášterní zahrady, obcházela jsem chrám a fotila si ho.
Po chvíli jsem se do něj znovu vrátila. Proč? Jako bych slyšela nějaké našeptávání - pojd' dovnitř.

A tak se sem vracím, dobíjím si tu baterky, rovnám myšlenky a je mi tu dobře.
Dobrá nálada po návštěvě trvá ještě několik dní.

Zvu vás tedy do Panenského Týnce, i když jen prostřednictvím fotografií.

Pojd'te dál, lhostejno zda v létě ...

... nebo v zimě


Vlevo od vstupní brány jsou pozůstatky zdiva, které mělo být lodí chrámu


Tento pohled se vám otevře vpravo.
Prostor, kudy prochází pozitivní zóna je kněžištěm nedostavěného chrámu.
Plánovaný chrám musel být obrovský


Stála jsem v místě, kudy zóna prochází - v létě i v zimě


A pak jsem přešla na meditační místo


Jižní zed', která je vysoká přes dvacet metrů.
Na té letní fotografii je stín barokní věže, zimní je smutnější.
Čtvercové otvory, které jsou nejen na ní, ale i na dalších zdech, jsou díry po lešení

Barokní zvonice z vnitřku chrámu ...

...od kláštera ....

..... a z klášterní zahrady


V jižní zdi je vstup do klášterní zahrady

Náhlédněme ven a pak můžeme projít

A jsme v zahradě

Pohled zvečí do kněžiště










Léto se vystřídalo se zimou a my se spolu prošli kolem chrámu

Vstupní branou se vracíme ještě jednou dovnitř


Rod Žerotínů měl ve svém erbu černou orlici.
Nad vstupním portálem jsou orlice dvě


Obě v detailu

Na obou bocích vstupního portálu jsou úzké niky s baldachýnky,
ve kterých měly být pravděpodobně umístěny sochy

Detail baldachýnku

Vlevo od vstupního portálu pokračuje klášterní zahrada.
Zaujalo mě venkovní schodiště a jakási pavlač

Bývalý klášter klarisek sídlil v trojkřídlé budově.
Dnes je tu kromě obecního úřadu i knihovna a výstavní prostory

Foto z konce kláštěrní zahrady

Vracím se zpátky do chrámu ...

.... a všímám si stop ve sněhu. Že by tu byl někdo další?
Můj muž, který je tu se mnou, stojí na druhé straně. Jsme tu jen sami dva.
Ty stopy jsou moje :-)

Poslední foto a zase někdy ...

Bránou opouštíme chrám a já vím, že se sem zase vrátíme


Pro ty, kteří by se chtěli podívat dovnitř, aniž by museli cestovat, se naskýtá tato možnost:



 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 10. ledna 2017 v 22:53 | Reagovat

A co tam poslat všechny nevěřící Tomáše? ;-) :D

2 Kitty Kitty | Web | 10. ledna 2017 v 23:06 | Reagovat

Zase fascinující článek! Zanechala jsi stopy nejen ve sněhu u mohutného chrámu, ale i na našem blogu. Děkuji za námahu, cítím za fotkami nadšení, se kterým tvoříš všechny svoje cestovatelské články. Díky ti. Je to výborná pozvánka - možná i pro blogerky, které mají potíže podobného rázu. Děkuji za ně i za sebe :-)

3 signoraa signoraa | Web | 10. ledna 2017 v 23:07 | Reagovat

[1]: Možná i těm by pobyt uvnitř prospěl. :-D

4 signoraa signoraa | Web | 10. ledna 2017 v 23:10 | Reagovat

[2]: Kitty, moc děkujú. :-D Jsem opravdu dost praktická a na nějaká tajemna si moc nepotrpím. Byla jsem tam naposledy před pěti dny a jsem "stále v dobrém rozmaru" a ani mně nerozhodila prasklá kanalizace v našem domě. Asi na tom něco bude. :-D

5 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 10. ledna 2017 v 23:20 | Reagovat

[4]: No, ještě jsi tam, myslím, byla krátce. Tak třeba už to s tou vírou bude po příštím pobytu lepší ;-)

6 signoraa signoraa | Web | 10. ledna 2017 v 23:31 | Reagovat

[5]: Já už tam byla několikrát. Poprvé ze mně spadla veškerá únava z pěšího výletu po Středohoří, až jsem se tomu divila. Stavovali jsme se tam i cestou z Litoměřic, kam jezdíme na zahrádkářské výstavy a býváme také dost utrmácení. Naposledy jsem tam jela odpočatá, zrelaxovaná a mám pořád dobrou náladu. Určitě tam znovu zavítám. :-D

7 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 11. ledna 2017 v 7:49 | Reagovat

Fotky zpodhledu jsou úchvatné. I hlava se z nich zatočí.

8 VendyW VendyW | E-mail | Web | 11. ledna 2017 v 8:24 | Reagovat

Vidíš, dcera tam taky byla, tak se jí musím zeptat jestli něco cítila. Já bych se tam moc ráda podívala, přeci jen nezříkám se věcí mezi nebem a zemí a mám určitou citlivost na některé z nich.....

9 Jarka Jarka | Web | 11. ledna 2017 v 9:05 | Reagovat

Magická místa, pozitivní zóny, psychotronici a podobné záležitosti, to není nic pro mě. Taky jsem praktická a zároveň věřící křesťanka. :-) Každopádně je toto místo zajímavé. Aspoň je vidět, jak takový chrám vznikal. Taky mě zaujaly ty četné otvory ve zdivu, proč jsou ty stěny děravé jak cedník? Toť otázka. :-D

10 Axina Axina | Web | 11. ledna 2017 v 12:24 | Reagovat

Otázka byla předem zodpovězena. Čtvercové otvory jsou díry po lešení. Informace je uvedena pod 22-tým obrázkem.
Loni se provádělo zateplení panelového domu, kde bydlím. Na mnoha místech se upevňovalo lešení. Samozřejmě se nejvíc vrtaly díry v přízemí, v posledním patře a uprostřed, ve třetím patře, kde bydlím. Viditelné stopy samozřejmě nezůstaly, ale stejně z toho nejsem nadšená.

11 signoraa signoraa | Web | 11. ledna 2017 v 12:48 | Reagovat

[7]: Děkuji. :-D Hlava se mi opravdu trochu točila. :-)

[8]: Zeptej se jí a pak když tak napiš. Až budeš zase v Praze, není to až tak daleko, od nás něco přes 40 km. :-) Já jsem člověk praktický, ale současně i meteosenzitivní, vnímám blížící se změny počasí, cítím na hodně velikou vzdálenost zemětřesení. Jsou asi opravdu věci mezi nebem a zemí. :-D

[9]: Jsem praktická, na co si nesáhnu a neohmatám si to, na to nevěřím. Ale jak vysvětlit, že dva dny předem už vím, že se bude měnit počasí? Otvoty ve zdech jsem vysvětlila pod fotografií jižní zdi. :-) Jsou to pozůstatky po lešení, které jsou na mnoha starých stavbách. Jedině tak se mohli dřívější stavitelé dostat do výšek.

[10]: Děkuji za pomoc při zodpovězení otázky. :-) Překvapuje mně, že se podobná technologie, používaná ve středověku, se využívá i dnes. Ono u vysokých staveb to asi jinak nejde, lešení musí být ukotvené, aby se moc nehoupalo.

12 Hanka Hanka | E-mail | Web | 11. ledna 2017 v 17:05 | Reagovat

To je úžasné místo, Ali, věřím, že magické, to ani jinak být nemůže.
Při prohlížení fotek jsem se úplně vžila do tvých pocitů.
Myslím si, že na mě by tohle kouzelné prostředí působilo stejně.
Panenský Týnec je od nás hodně daleko, ale kdo ví, třeba se tam jednou rozjedeme, chrám bych moc ráda viděla na vlastní oči.  
Díky za skvělou lákavou reportáž, fotky máš nádherné. :-)

13 Janinka Janinka | E-mail | Web | 11. ledna 2017 v 17:54 | Reagovat

Krásná obrázková exkurze! Trochu (vlastně docela hodně) mi to připomíná Oybin u Žitavy :-).

14 Jarka Jarka | Web | 11. ledna 2017 v 19:52 | Reagovat

[11]: Nojo, je to pravda, při prohlížení jsem byla nepozorná a odpověď mi utekla. S těmi dírami je to pro mě novinka, což je zajímavý poznatek, který bych se nedozvěděla, kdyby byl chrám dokončen a omítnut. :-)

15 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 11. ledna 2017 v 20:08 | Reagovat

Krásná procházka. Tvoje povídání bylo hodně zajímavé :-)

16 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 11. ledna 2017 v 20:31 | Reagovat

Slyšela jsem, ale ještě nebyla. Na jaře to pravděpodobně napravíme a uděláme výlet :-) Fotky jsou parádní :-)  :-)

17 signoraa signoraa | Web | 11. ledna 2017 v 21:24 | Reagovat

[12]: Hani, Panenský Týnec je hodně zajímavým místem, kde se potkává historie s tajemnem a kam se moc ráda vracím. Nemáme to naštěstí daleko a naše cesty vedou dost často kolem - at' už je to na závodu na okruhu v Mostě, nebo na výstavu v Lounech, či Litoměřicích.
Třeba se ti podaří tam zavítat. :-D
Moc děkuji za pochvalu fotek. :-D

[13]: Jani, děkuji. :-D nedivím se, že ti to připomíná Oybin, některé stavební prvky jsou si hodně podobné. Stejně ta gotika je nádherná. :-D

[14]: Jarko, to je v pohodě. On kdyby ten chrám byl dokončený, žádné  díry by na něm nebyly. :-D

[15]: Moc děkuji. :-D

[16]: Evi, není to daleko od Prahy, takže návštěvu můžu jen doporučit. Moc děkuji za pochvalu fotek. :-D

18 Hanka Hanka | E-mail | Web | 11. ledna 2017 v 21:38 | Reagovat

[17]: Doufám, že se mi to opravdu podaří, Ali, dokud jsem ještě pohyblivá. ;-)  :-D

19 signoraa signoraa | Web | 11. ledna 2017 v 21:46 | Reagovat

[18]: Budu ti držet palce. :-D

20 Hanka Hanka | E-mail | Web | 11. ledna 2017 v 22:00 | Reagovat

[19]: Díky ;-)

21 tinka77 tinka77 | Web | 11. ledna 2017 v 23:40 | Reagovat

Vďaka za zaujímavú historickú prechádzku aj s hodnotným výkladom. Veľmi rada som si v detaily pozrela ako asi vyzerala hrubá stavba našich chrámov.

22 ┼Nemessis mor Morticie ┼ ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 12. ledna 2017 v 4:21 | Reagovat

překrásné

23 pavel pavel | Web | 12. ledna 2017 v 7:20 | Reagovat

Několikrát jsem tam byl, super energie. :-)

24 Intuice Intuice | E-mail | Web | 12. ledna 2017 v 9:21 | Reagovat

nádherné místo. Krásně jsi nám to zpracovala. Tam se chystám už nějakou dobu. :-)

25 MarijaKes MarijaKes | Web | 12. ledna 2017 v 12:34 | Reagovat

Škoda, že je tohle magické místo tak daleko. Jezdila bych tam každý rok. Velmi skvělý článek. :-)

26 Ježurka Ježurka | Web | 12. ledna 2017 v 15:28 | Reagovat

To je opravdu hodně zajímavý článek. Panenský Týnec os nás není daleko a budu tam muset poslat syna se snachou a jeden jejich silvestrovský výlet.

27 Natálie Natálie | Web | 12. ledna 2017 v 20:28 | Reagovat

tam jsem byla! asi dva roky zpět.. :) a líbilo se mi tam.. byla tam taková zvláštní atmosféra prostě..

odpověď na váš komentář: taky to tak beru.. :) (dyštak meruňka s datem 8.2. :D když by jste měla chuť.. :P :D )

28 signoraa signoraa | Web | 12. ledna 2017 v 22:51 | Reagovat

[20]: :-)

[21]: Jsem ráda, že se ti to líbilo a že jsem mohla odtajnit, jak vypadají stavby bez dokončení. :-)

[22]: Moc děkuji.:-)

[23]: Alespoň Pavle víš, o čem jsem psala. :-)

[24]: Návštěvu mohu jen doporučit. :-)

[25]: Je to pro tebe bohužel daleko. Já to mám podobně s památkami na Moravě, i když mám možnost se ubytovat u kamarádky v Brně a odtud vyrážet. :-)

[26]: Libuško, určitě to synovi a snaše doporuč a popros je, aby vás tam vzali sebou. Autem se dá zaparkovat kousek od chrámu a je to opravdu nenáročné. :-)

[27]: Přesně tak - zvláštní atmosféra. Pro člověka, který se nezabývá ezoterikou a nevěří na tajemno, je to přesně zvláštní atmosféra.
Po meruňce se zítra podívám, až se budu vracet od doktora. A děkuji. :-D

29 Iris Iris | E-mail | Web | 13. ledna 2017 v 10:47 | Reagovat

Ty sloupy jsou tedy nádherný O_O nebyla jsem tam budu muset napravit. ;-)

30 signoraa signoraa | Web | 13. ledna 2017 v 16:37 | Reagovat

[29]: Určitě tam zavítej, je to tam zajímavé v kterémkoliv ročním období. :-)

31 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 13. ledna 2017 v 18:56 | Reagovat

Tak to mne zaujalo, protože jeden čas jsem často jezdil na Peruc ale v tom Tánci jsem nikdy nebyl...zajímavé místo... :-)  :-)

32 beallara beallara | Web | 13. ledna 2017 v 20:26 | Reagovat

Alenko, nádherný, pracný cestopis...díky za dřinu.
Jsem taky takový realista, ale když jsem na tom nebyla zrovna nejlépe, chodila jsem na relaxační cvičení a když se to umí a člověk se vedení poddá, dojde k velice kvalitnímu uvolnění, relaxaci.
A tak jsem si připustila, že to není tak jednostranné. Jinak třeba při joze bojuji s rozháraným nitrem.
Když jsem si prohlížela ty fotky, připomnělo mi to pobyt v Luxoru v Egyptě, také impozantní, také dechberoucí, také zvláštní až mystické :-)  :-)

33 Paul Paul | E-mail | 13. ledna 2017 v 23:53 | Reagovat

Pohled na jakoukoliv a stoleti starou zed je pro me velice vzrusujici. Staci si predstavit lidi, kteri to vse staveli a vydrzi to veky.

Jeste dnes si pamatuji na cerstve vypalene "socialisticke" cihly, ktere se rozpustily v desti!

34 Lucie Lucie | Web | 14. ledna 2017 v 12:02 | Reagovat

O tomhle místě už jsem slyšela, viděla spoustu fotek, ale osobně jsem ho zatím ještě nenavštívila, ale věřím, že ta návštěva stojí za to! Vypadá to tam nádherně, plánovaný chrám, který bohužel nedostavěli, by byl obrovský!
A je skvělé, že tohle místo je tedy parádně fotogenické.. moc hezké fotky, pozvala jsi nás na super fotovýlet! :-)

35 signoraa signoraa | Web | 14. ledna 2017 v 22:15 | Reagovat

[31]: Honzo, určitě tam zavítej, není to od Peruci daleko. :-)

[32]: Moc děkuji. :-) Potěšilo mě to a přiznám, že mi článek dal trochu práce. I já si občas připouštím, že existuje něco tzv. mezi nebem a zemí. Panenský Týnec mě zklidňuje a přináší mi dobrou náladu. Proč? To nedokážu definovat. Jóga je ideální nejen na rozhýbání těla, ale vede také ke zklidnění.
Egypt patřil k mým snům, toužila jsem se tam podívat, ale po zkušenostech kamarádky, jsem na svůj sen raději zapomněla. Kvůli politickým změnám už tam není bezpečno, ani v turistických resortech. Tak si i nadále můžu o pyramidách a starobylých chrámech jen číst, nebo se dívat na dokumentární filmy. Věřím, že to tam je úžasné. :-)

[33]: Mám to úplně stejné. Také si představuji ty, kteří tam pracovali rukama, bez technických vymožeností, které jsou dnes k dispozici. Vše je ruční práce za pomocí nástrojů a o to je to úžasnější, co naši předci dokázali. :-)

[34]: Pokud budeš mít možnost, jed' se tam podívat, návštěva opravdu stojí za to. Dýchne na tebe historie a zvláštní atmosféra, kterou každý vnímá jinak. :-)

36 MirekC MirekC | Web | 15. ledna 2017 v 0:37 | Reagovat

Historie se opakuje. I dnes je vidět hodně nedostavěných staveb. O_O

37 Sugr Sugr | E-mail | Web | 15. ledna 2017 v 18:17 | Reagovat

Krásná reportáž Alenko, děkuji za rozšíření obzorů, nikdy jsem tam nebyla. :-)

38 Iva Iva | E-mail | Web | 15. ledna 2017 v 19:32 | Reagovat

To je moc zajímavý článek. Určitě se tam podíváme. Díky za tip. :-D

39 beallara beallara | Web | 16. ledna 2017 v 7:15 | Reagovat

[35]: Já jsem byla v Egyptě 9x, stalo se mi to drogou, byla jsem tam ve všech ročních dobách a nedokázala jsem bez Egypta žít. Byly to neuvěřitelné dovolené, neuvěřitelné zážitky, no dneska už bych tam nejela, není tam bezpečno, na památky se nedá vyjet a co je Egypt bez památek...pouze ruská enkláva, kde jsou obchody nadepsané rusky, což pro mě ztratilo egyptské kouzlo, jsem vděčná, že jsem ho poznala v dobách rozkvětu a né úpadku. :-(

40 signoraa signoraa | Web | 16. ledna 2017 v 18:25 | Reagovat

[36]: Mirku, souhlasím s tebou. Je spousta nedokončených staveb, ale žádná z nich už není tak pěkná jako je Panenský Týnec.

[37]: Moc děkuji a návštěvu doporučuji. Není to od nás až tak daleko. :-D

[38]: Ivo, doufám, že se ti tam bude líbit. :-D

[39]: Já jsem byla Egyptem potrefená už v době, kdy jsem četla knihu Zlatý faraon, která pojednávala o objevu hrobky Tutanchamona. Pak jsem četla Egypt'ana Sinuheta a byla jsem lapená do sítě. Měla jsem několik cestovatelských snů, spoustu jsem si jich splnila, ale Egypt jsem bohužel musela odpískat. :-D

41 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. ledna 2017 v 19:10 | Reagovat

Při pohledu na ty monumentální sloupy a zdi z podhledu se mi opravdu protáčely oči. Ač realistka, jsem asi citlivá také na různá místa a působí na mne buď klid nebo zase neklid. Tak na tomto místě by ta energie byla určitě dobrá. Zprostředkovala jsi mi pěkný výlet, ráda čtu podrobný výklad k fotkám. K předešlému tvému sdělení o Egyptě, to je parketa a láska veliká paní Daniely Mičanové, ta píše přímo romány a její znalosti jsou obdivuhodné. Má vše o něm nastudované. Její blog klidně najdeš,pokud bys měla zájem nakouknout. Mám ji v menu v oblíbených.

42 signoraa signoraa | Web | 17. ledna 2017 v 7:07 | Reagovat

[41]: Ruženko, mám to podobně. Jsem praktický člověk, nahlížím svět realisticky, ale přitom jsem meteosenzitivní. Změny počasí mohu předpovídat dva dny předem. Vnímám i zemětřesení. Proč to je, nevím. Každopádně v Panenském Týnci to na mně působí asi pozitivně, protože mám pokaždé dobrou náladu a věci, které by mně za normálních okolností "vytáčely", mně nechávají v klidu.
Na blog paní Daniely se moc ráda podívám a děkuji moc za informaci. :-)

43 Miloš Miloš | Web | 19. ledna 2017 v 16:58 | Reagovat

Svědek dávných časů. Je neuvěřitelné, že i bez zastřešení přečkal husity a pak i celá staletí. Asi opravdu má nějakou zázračnou vnitřní sílu :).

44 Maryša Maryša | E-mail | 19. ledna 2017 v 19:20 | Reagovat

Díky za podrobný popis a focení :-), byla jsem tam poprvé jako dítě :-D a potom ještě jednou nedávno, moc se nám tam líbilo, ale je to od nás troch hodně z ruky :-D. Spíše občas jezdíme do Dolních Kounic a na jejich Coela Rosse , tam to znám, taťka než zemřel tam bydlel, krásná krajina též a zahrada končila u řeky. Díky za pěkné články a zdraví Maryša :-)

45 signoraa signoraa | Web | 20. ledna 2017 v 15:21 | Reagovat

[43]: Oni husité údajně chrám poškodili, tady se historické prameny liší. Každopádně stavba musela být kvalitní, co se zpracování a materiálu týče, když dokázala takhle přečkat.

[44]: Moc děkuji a jsem ráda, že jsem mohla připomenout už navštívenou památku. Musela jsem si Dolní Kounice vyhledat, protože jsem tam nikdy nebyla. Byla jsem blízko - v Moravském Krumlově, Ivančicích a vůbec jsem netušila, jaká krása se skrývá nedaleko. Příležitostně to napravím a moc děkuji za rozšíření obzorů. :-D

46 děda tik tak děda tik tak | Web | 23. ledna 2017 v 18:34 | Reagovat

Opět jeden z hodně zajímavých poznatků,zvláště pro nás co se tam nedostanem.Fotky nádhera. :-)

47 signoraa signoraa | Web | 23. ledna 2017 v 21:51 | Reagovat

[46]: Mirku, moc děkuji. :-)

48 slunecnyden slunecnyden | Web | 5. února 2017 v 21:14 | Reagovat

Pořád mám takový pocit, že jsme tam byli s turistickým kroužkem, ale i pocit, že takové místo bych si určitě pamatovala... prostě mi to něco říká... určitě se tam někdy vypravím. Děkuji za tip, hezké fotografie.

49 signoraa signoraa | Web | 6. února 2017 v 17:36 | Reagovat

[48]: To místo je až mystické, takže návštěvu doporučuji. :-D
Jinak sdílím ten pocit, že jsem někde už byla, že mi to něco připomíná.

50 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 13. února 2017 v 16:55 | Reagovat

Alenko, kdo nevěří, ať tam běží :-)Je to opravdu zvláštní, jak dovedou na nás zapůsobit různá místa klidu, ale také neklidu. Velký neklid a touhu utéct mívám na židovských hřbitovech, už jsem o tom psala několikrát. Na rozdíl od hřbitovů klasických, kde mám pocit úlevy. Zrovna tak hrobka pánů v Sobotíně ve mě budila děs - přímo začarované místo plné neklidu - obav. :-(
Dík za krásnou procházku, krásným místem ... :-)

51 signoraa signoraa | Web | 15. února 2017 v 14:22 | Reagovat

[50]: Panenský Týnec je mystické místo, kde cítím klid. Podobný zažívám na hřbitovech, kam ráda chodím. Na židovských to mám podobné, možná díky těm mým předkům. :-D Tíseň mívám spíš v uzavřených prostorách a co nemusím, jsou výšky. :-D
Jsem ráda, že se ti se mnou v Panenském Týnci líbilo. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama